Okresní soud v Jablonci dnes uznal nároky dědičky rodu Walderode Johanny Kammerlanderové na vrácení části rodového majetku. Rozhodnutí se zatím týká některých menších pozemků na Jablonecku. Verdikt není pravomocný, o navrácení majetku rod od státu i obcí usiluje už více než 20 let.
Karel des Four Walderode přišel jako občan německé národnosti o rodový majetek v roce 1946 na základě Benešových dekretů. V roce 1947 Walderodemu úřady československé státní občanství vrátily. Zabraný majetek už ale nestihl získat nazpět, po komunistickém puči v únoru 1948 totiž emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství opět vrátilo a šlechtic zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu. Vzápětí se však objevila svědectví, že během války spolupracoval s nacisty. Podle soudce Jaroslava Kneře se ale nic takového neprokázalo. "Z provedených důkazů nelze dovodit, že by se za války jakkoliv provinil vůči československému státu. Tím byla základní restituční podmínka splněna," uvedl jablonecký soudce.
Walderode po válce přišel o panství na Semilsku, Jablonecku a Liberecku. Jeho dědička se domáhá vrácení majetku zhruba za tři miliardy korun, mimo jiné i zámku Hrubý Rohozec u Turnova. Pravomocně zatím dostala kus lesa u obce Žďárek v okrese Liberec. U jabloneckého soudu se dědička soudí o desítky parcel o rozloze 120 hektarů. Soud ale dnes rozhodl jen o pozemcích, u nichž není nutné výměru přezkoumat znalcem. To je jen malá část v tomto sporu. Dědičce tak navrátil jeden pozemek v Koberově - Besedicích, jeden v Malé Skále - Vranově a tři v Železném Brodě. Za dalších pět pozemků v Líšném, které jsou v soukromém vlastnictví, by měla dostat od státu náhradu. Zároveň soudce zamítl nárok dědičky na některé pozemky v Líšném, Malé Skále a Koberově, které Walderode prodal už v roce 1934.
Zdroj: ČTK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
