Pomník rumburské vzpoury v Novém Boru získal původní podobu

"Napravili jsme historickou křivdu, která byla spáchána na české menšině, která tady žila," uvedl starosta města Jaromír Dvořák. Pro české obyvatele města měl pomník za první republiky obrovský význam. "Scházeli se často u něj a dodávali si odvahu proti německým sousedům," řekl. V roce 1940 pomník, který byl symbolem českého vlastenectví, fašisté úmyslně zničili. Na jeho místě pak stála desetiletí stéla z hrubě opracovaného kamene s pamětní deskou.

Podle historika Ladislava Smejkala tato podoba více vyhovovala komunistickému režimu, který rumburskou vzpouru propagoval jako dozvuk Velké říjnové socialistické revoluce. Režim hlásal, že čeští navrátilci z ruské fronty chtěli vytvořit socialistický stát. Podle Smejkala ale byla vzpoura několika set vojáků z května 1918 živelná. "Byla způsobena hladem, špatným zásobováním," uvedl. Až po obsazení Rumburku se vojáci rozhodli, že potáhnou na Prahu a ve spojení s obyvatelstvem a dalšími vojenskými jednotkami ukončí válku revolučním převratem. To jim ale nevyšlo. Vzpoura byla pod Chotovickým vrchem potlačena a deset hlavních vzbouřenců popraveno, z toho sedm v Novém Boru.

Pomník vznikl v roce 1923 zejména díky Čechům žijícím ve městě. Angažovala se při tom i spisovatelka Marie Majerová, která tam jezdila na prázdniny. "Pomohla skláři Pálovi, aby sepsal brožuru o těch událostech. Načež se rozhodla požádat svého přítele a sochaře Karla Dvořáka, zda by se tohoto díla ujal," uvedl Smejkal. Sochař vytvořil dílo, které má symbolizovat člověka, jenž se nevzdává, i když je postavený přesile. Pomník na jeho návrh se podařilo vybudovat díky veřejné sbírce. Údajně na něj přispěl i prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

"Našel jsem to v literatuře, ale nemám to potvrzeno z žádného autentického materiálu," řekl historik. Vybudování pomníku tehdy stálo asi 30.000 korun československých. I za první republiky byl ale pomník kritizován. Dvořákovi, který vytvořil třeba i sousoší na Karlově mostě, oponenti vyčítali, že postava připomíná trpaslíka. Prvorepublikovému ministerstvu obrany zase vadilo, že se oslavuje vzpoura. Neslučovalo se to s jejím smýšlením. "Byla to vzpoura, čili projev nekázně a odporu proti rozkazům," řekl Smejkal.

Tentokrát ministerstvo obrany na výstavbu přispělo. Replika stála 800.000 korun, polovinu zaplatilo ministerstvo a polovinu město. I tentokrát probíhala sbírka, organizovala ji Společnost pro obnovení pomníku Rumburským hrdinům. Vybraných 70.000 Kč se použilo na projektovou dokumentaci. V Novém Boru zůstane i stéla, přemístěna byla do míst posledního boje vzbouřených vojáků, k vjezdu do města.