Vzpomínka na všechny věrné zesnulé, Památka všech věrných zemřelých, Svátek zesnulých, Památka zesnulých či lidově Dušičky. Právě dnes lidé vzpomínají na své zemřelé blízké. Na Památku zesnulých a dny kolem ní lidé více než kdy jindy navštěvují hroby, pokládají na ně květiny a věnce a zapalují u nich svíčky, které jsou symbolem života. Myslí na ty, kdo odešli, nebo se za ně modlí.
Slavit památku všech zemřelých věřících 2. listopadu nařídil poprvé opat Odilo z benediktinského kláštera ve francouzském Cluny v roce 998. Z benediktinských klášterů se později tento zvyk rozšířil po celé církvi.
Oslava Dušiček se odvíjí od svátku Všech svatých. Svátek Všech svatých se slaví v dnech, kdy Keltové oslavovali konec roku, svátek Samhain, v noci z 31. října na 1. listopadu. Samhain byl Kelty vnímán také jako doba, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých.
V křesťanských zemích je tradicí návštěva rodinného hrobu, zapálení svíčky či položení květin. To symbolizuje víru ve věčný život. Na svátky se také pekly takzvané „dušičky“ nebo „kosti svatých“, pečivo (bochánky, rohlíky) ve tvaru kostí. Těmi se obdarovávali pocestní, žebráci u kostela, chudí lidé v obci a zaměstnanci.
V posledních letech přibývá však s tímto svátkem plno práce policistům. Ze hřbitovů mizí na přelomu října a listopadu především věnce, kytice, svíčky, lucerny a další předměty ponechané na hrobech. Zloději se také zaměřují na zaparkovaná auta u hřbitovů.
Právě o dušičkovém víkendu, kdy se lidé ve velkém počtu vypravují na hroby svých blízkých, bývá proti běžným víkendům o pětinu více škod v pojištění automobilů. Nejčastější příčnou dopravních nehod je v těchto dnech střet vozidel. V těsném závěsu jsou škody, které vznikají při parkovaní. Památka zesnulých, tedy Dušičky, jsou v pondělí 2. listopadu.
Foto Brněnská Drbna | Zdroj ČTK, Wikipedia
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
