Kdybychom vzali všechny prostředky, které se ročně protočí ve stínové ekonomice České republiky, mohli bychom za ně vytvořit více než 1,5 milionu pracovních míst oceněných průměrnou mzdou. Odhady úřadů práce, že až třetina nezaměstnaných pracuje na černo, tak dostávají reálný rozměr. Češi ročně před veřejnými institucemi skryjí ekonomické transakce až za 614 miliard Kč (24 miliard eur). Významný podíl stínových aktivit je vztažen k malým hotovostním transakcím, které domácnosti provádějí v sektoru služeb. To je jen výběr skutečností, na které upozorňuje nová studie Stínová ekonomika v České republice vypracovaná Centrem ekonomických a tržních analý (CETA).
Stínovou eknomiku je možno chápat jako součet úmyslně neregistrovaných a skrytých aktivit (skrytá ekonomika), nelicencovaných a nelegálních činností (nelegální ekonomika) a samoobslužných aktivit (neformální ekonomika). Příčinami vzniku jsou v drtivé většině regulatorní opatření, které se subjekty v ekonomickém stínu snaží obcházet. Proč? Aby ušetřily náklady spojené slegální živností (administrativa žádosti, podmínky výkonu živnosti) a aby se vyhnuly daňové povinnosti (daň z příjmu, spotřební daň, DPH). „To však neznamená, že je stínová ekonomika neefektivní. Naopak. Stínová ekonomika je nesmírně efektivní, protože umožnuje lidem spontánní směnu bez státní regulace, tj. snižšími náklady,“ vysvětluje Aleš Rod, ředitel výzkumu v CETA. „Neefektivní je stínová ekonomika hlavně z pohledu fiskálního, chybějící daňové příjmy v prostředí neklesajících výdajů vytváří tlak na zvyšování daňové zátěže nebo další zadlužování,“ dodává Rod.
Přesné měření stínové ekonomiky je ze své podstaty velmi obtížné. Dle výpočtu metodou MIMIC dosahuje stínová ekonomika vČeské republice zhruba 15 % hrubého domácího produktu. Dle nejnovějších odhadů Českého statistického úřadu dosahuje ale jen asi 9 % hrubé přidané hodnoty1. To je v rámci post-komunistických ekonomik velmi solidní výsledek. „V České republice se na stínové ekonomice největší měrou podílí sektor stavebnictví a sektor velkoobchodu a maloobchodu(včetně opravy a údržby automobilů), aktivity jsou velmi důkladně skrývány také ve zpracovatelském průmyslu a vsektoru ubytování, stravování a pohostinství,“ upřesňuje Jonáš Rais, analytik CETA a spoluautor studie. V české ekonomice pozorujeme daňovou mezeru ve výši 22 % teoretického výběru DPH. Velký problém je skrývání aktivit na trhu práce, kde dle odhadu Českého statistického úřadu zaměstnání nelegálně vykonává cca 200 tisíc lidí. Zajímavé jsou i informace o téměř desetině spotřeby alkoholu plynoucí ze stínové ekonomiky nebo více než 3% podíl černého trhu s tabákem na celkové spotřebě. Při mezinárodním srovnání však musíme konstatovat, že přestože je rozsah stínové ekonomiky České republiky v rámci celé EU podprůměrný, za většinou států zapadní a severní Evropy stále zaostává. „Průměrný objem stínové ekonomiky v EU činí asi 18,6 %, přičemž nejmenší relativní velikost generuje Rakousko (7,8 % HDP) a největší podíl stínových aktivit pozorujeme v Bulharsku (31 % HDP).“
Výsledky výzkumných aktivit zabývajících se stínovou ekonomikou jsou nesmírně důležité, neboť mají naprosto zásadní dopad do hospodářskopolitické praxe – pomáhají totiž státním institucím definovat směr k efektivnější regulaci. Nebo by alespoň měly. „U všech opěrných bodů stínové ekonomiky se opakuje jeden společný rys – významný podíl hotovostních transakcí. I proto se snažíme umožnit větší akceptaci platebních karet. A to nejen v soukromém sektoru, který řadu neefektivit vyřeší sám, ale i ve veřejném sektoru, který by měl jít v podpoře bezhotovostních transakcí příkladem,“ říká Miroslav Lukeš, generální ředitel společnosti MasterCard.
1Rozdílem mezi hrubým domácím produktem (HDP) a hrubou přidanou hodnotou (HPH) jsou čisté daně na produkty. HDP se tedy rovná HPH plus Daně z produktů mínus Dotace na produkty.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
