Chrastavští zastupitelé v pondělí odmítli dát Polsku les na okraji Horního Vítkova

Polsko si nárokuje 368 hektarů České republiky. Ministerstvo vnitra mělo pozemky už dříve vytipované, kvůli církevním restitucím ale musí hledat nové.  Chrastava by měla podle dopisu, který starosta začátkem prosince obdržel, Polsku odevzdat dvaapadesátihektarový les v Horním Vítkově. „Dle textu dopisu je zřejmé, že pokud se nenajde dost zásadních překážek, jako je třeba prameniště vodních toků, stavby či ložiska nerostného bohatství, osud lesa je zpečetěn a kus Chrastavy již nebude součástí nejen Chrastavy, ale ani České republiky a stane se součástí Polska,“ dodal starosta Michael Canov (SLK). Území je přitom podle něho součástí českých zemí zhruba tisíc let. Pokud by o něj Chrastava měla přijít, zvažuje vedení města v krajním případě také žalobu.

Obyvatelé osady Vítkov patřící pod Chrastavu návrh ministerstva vnitra vnímají negativně. "Nikdo s tím nesouhlasí," uvedl předseda osadního výboru Miroslav Balcar. Podle něj jsou tam prameniště potoků a les je důležitý i pro myslivce. "Je to jedno z nejlukrativnějších míst v naší honitbě," uvedl. Podle starosty je v lokalitě také ložisko nerostného bohatství, v minulosti se tam těžila cínová ruda. Lesem navíc procházejí účelové komunikace. "Vznikla by i nelogická výseč do území republiky," dodal Canov. Pokud město se svoji argumentací u ministerstva vnitra neuspěje, chce se bránit soudně.

„Plánuji, že usnesení zastupitelstva města zašleme nejen na Ministerstvo vnitra, ale i panu premiérovi, poslancům a senátorům z Libereckého kraje a panu hejtmanovi. Doufám, že tím celý absurdní nápad, jak z části Chrastavy udělat Polsko, skončí. Kdyby ne, byli bychom patrně nuceni, vzhledem k jednoznačnému znění mezinárodních smluv, podat trestní oznámení na jednající zástupce státu za rozvracení republiky paralelně i žalobu k soudu,“ uzavřel Canov.

Ministerstvo se zatím nechce ke konkrétním pozemkům vyjadřovat a čeká na odpovědi od starostů dotčených obcích, kteří byli osloveni dopisem. "Velmi nás mrzí, že někteří starostové vyjadřují své názory prostřednictvím médií," doplnila Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra.

Nároky Polska vznikly jako důsledek sporu o Těšínsko, který se mezi Československem a Polskem vedl od rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918. K dohodě a podepsání mezistátní smlouvy došlo v roce 1958. Tehdy se s konečnou platností vytyčily státní hranice. Hranice se zkrátila o 80 kilometrů a na 85 místech se pozemky českých majitelů ocitly na polské straně nebo naopak. Přestože se uskutečnilo územní narovnání, Polsko spočítalo, že přišlo o 368 hektarů, a po roce 1989 byl spor obnoven. České vlády se územní dluh snaží vyřešit přes 20 let.

Ministerstvo se zatím nechce ke konkrétním pozemkům vyjadřovat a čeká na vyjádření obcí, kterých se plochy týkají. Chrastava ho má poslat do 18. prosince, podle starosty ho zašle ještě dnes. Případné předání pozemků musí schválit vláda. V Libereckém kraji by se to mělo dotknout také katastrálního území Bulovky, Horní Řasnice a Heřmanic.