Liberecký kraj se postavil za rozhodnutí obcí, odmítá vydat pozemky Polsku

"V době, kdy napětí v Evropě roste, tohle česko-polským vztahům rozhodně neprospívá," zdůraznil Půta a dodal, že cena pozemků, které chce vnitro nabídnout Polsku je nižší, než kolik bude stát geometrické zaměření a posun hraničních znaků. I to je podle něj důvod, proč by podle něj měl stát jednat s Polskem o finančním vyrovnání a nenabízet pozemky, které jsou historickým majetkem měst a obcí a nikdy polským územím nebyly.

Nároky Polska vznikly jako důsledek sporu o Těšínsko, který se mezi Československem a Polskem vedl od rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918. K dohodě a podepsání mezistátní smlouvy došlo v roce 1958. Tehdy se s konečnou platností vytyčily státní hranice. Hranice se zkrátila o 80 kilometrů a na 85 místech se pozemky českých majitelů ocitly na polské straně nebo naopak. Přestože se uskutečnilo územní narovnání, Polsko spočítalo, že přišlo o 368 hektarů, a po roce 1989 byl spor obnoven.

České vlády se územní dluh snaží vyřešit přes 20 let. Ministerstvo vnitra mělo pozemky už dříve vytipované, kvůli církevním restitucím ale musí hledat nové. Jedním z vyhlédnutých pozemků je les u Chrastavy. "Jak dokazují mapy, celý katastr dnešní Chrastavy včetně napadeného lesa v Horním Vítkově je součástí českých zemí minimálně od 11. století," uvedl starosta Chrastavy Michael Canov (Starostové pro Liberecký kraj). Vydání lesa o rozloze 52 hektarů proto chrastavští zastupitelé v pondělí jednomyslně odmítli.

Obyvatelé osady Vítkov patřící pod Chrastavu návrh ministerstva vnitra vnímají negativně. "Nikdo s tím nesouhlasí," uvedl předseda osadního výboru Miroslav Balcar. Podle něj jsou tam prameniště potoků a les je důležitý i pro myslivce. "Je to jedno z nejlukrativnějších míst v naší honitbě," uvedl. 

Podle starosty je v lokalitě také ložisko nerostného bohatství, v minulosti se tam těžila cínová ruda. Lesem navíc procházejí účelové komunikace. "Vznikla by i nelogická výseč do území republiky,"dodal Canov. Pokud město se svoji argumentací u ministerstva vnitra neuspěje, chce se bránit soudně.

„Plánuji, že usnesení zastupitelstva města zašleme nejen na Ministerstvo vnitra, ale i panu premiérovi, poslancům a senátorům z Libereckého kraje. Doufám, že tím celý absurdní nápad, jak z části Chrastavy udělat Polsko, skončí. Kdyby ne, byli bychom patrně nuceni, vzhledem k jednoznačnému znění mezinárodních smluv, podat trestní oznámení na jednající zástupce státu za rozvracení republiky paralelně i žalobu k soudu,“ uzavřel Canov.

Ministerstvo se zatím nechce ke konkrétním pozemkům vyjadřovat a čeká na odpovědi od starostů dotčených obcích, kteří byli osloveni dopisem. "Velmi nás mrzí, že někteří starostové vyjadřují své názory prostřednictvím médií," doplnila Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra.

Zástupci dotčených obcí a hejtman budou o problému znovu jednat ve čtvrtek, kdy má do Chrastavy přijet náměstkyně ministra vnitra Jana Vildumetzová.