Vratislavický pivovar prošel modernizací, bude nabízet i nepasterizované pivo v lahvích

Pasterace, tedy tepelné ošetření, prodlužuje dobu trvanlivosti piva. Pro zvýšení trvanlivosti se dělá i filtrace, během níž se z piva odstraňují kalící látky, zejména pivovarské kvasinky, a zvýší se tak čirost piva. Nepasterované pivo je podle odborníků vždy chuťově lepší, je živější a zákazníci ho více chtějí. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) přecházejí i velké pivovary z tepelné úpravy nápoje na filtraci a stále více jich nabízí nepasterizovaná piva. Oficiální údaje, zda se v Česku vypije více tepelně upraveného či neupravovaného piva, ale svaz nemá.

Ve Vratsilavicích nepočítají s tím, že by do lahví stáčeli jen pivo nepasterizované. "Exportní pivo, které jde daleko za moře, se pasterizovat musí, potřebuje delší trvanlivost. Budeme nabízet obě varianty. Ta možnost nabídnout zákazníkovi obě varianty je na tom nejlepší," vysvětlil Hostaš. U sudového piva si podle něj zákazník může vybrat už dnes. "Pivo do okolí nepasterizujeme, pokud chce ale sudové pivo někdo ve Španělsku, Portugalsku nebo třeba v Itálii, tak tam pasterizujeme," dodal ředitel. Do zahraničí dodává pivovar více než polovinu své produkce.

Pivovar Vratislavice byl slavnostně otevřen v lednu 1874. Ještě v 90. letech 20. století zaměstnával 400 lidí a ročně vyrobil téměř půl milionu hektolitrů piva. Dnes v něm pracuje zhruba 50 lidí. V roce 1997 se podnik stal součástí společnosti Pražské pivovary, a o rok později výroba ve Vratislavicích skončila. Tradiční pivo Vratislav se od té doby vaří v Praze. Když v roce 1999 budovy pivovaru koupila společnost HOLS a o rok později obnovila výrobu, musela vytvořit novou značku. Pivo pojmenovala po nástupci knížete Vratislava - Konrad. O trh se pivovar dělí s mnohem silnějším Pivovarem Svijany a jeho dceřinou společností Pivovar Rohozec. Přesto se vratislavickým pivovarníkům daří, letos uvaří kolem 90.000 hektolitrů piva.