Evropský den tísňové linky 112 připadá na 11. února. Operátoři přijmou hovor každých 10 sekund

Trojstrannou deklaraci o Evropském dni linky 112 podepsali v Bruselu zástupci Evropské komice, Evropského parlamentu a Rady Evropské unie přesně před sedmi lety. Neznamená to však, že tísňová linka slaví teprve sedmé narozenin. Její historie je daleko bohatší.

O zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání ve všech členských státech Evropské unie se rozhodlo již v roce 1991. Od té doby se postupně zavádělo vedle národních tísňových linek, aby do roku 1996 fungovalo ve všech členských státech. Ve stejném roce začaly přípravy i v České republice.

Do roku 1998 na lince fungoval pouze přesný čas. Následně byla dostupná jen pro mobilní sítě, ale v roce 2003 se ji povedlo zavést do všech telefonních sítí. V plném provozu se linka objevila v dubnu 2004 v pražském call-centru hasičů během mistrovství světa v ledním hokeji. Od roku 2005 funguje tísňová linka 112 ve všech krajích České republiky.

Volat by se na ni mělo v případě žádosti o pomoc hasičů, v případě rozsáhlejších mimořádných událostí, kdy je nutná spolupráce více záchranných složek. Pokud si v krizi nevzpomenete na čísla policie a záchranářů, dovoláte se jejich pomoci i tímto prostřednictvím. Využít se dá také při cestách do zahraničí.

Tísňový hovor byl loni přijat každou 10 sekundu

Důležité je na linku volat s rozvahou a v klidu. Operátoři totiž potřebují získat základní údaje o události. V případě přetížení jednotlivých center tísňového volání nemusíte mít strach, automaticky budete přesměrováni na další telefonní centra, a to aniž byste to vůbec zpozorovali. Systém totiž umožňuje identifikaci polohy, identifikaci operátora, jazykovou podporu nebo přepojování hlasových kanálů včetně předávání datové věty. Funkcí je ale daleko více.

Operátoři se však často setkají i se zlomyslnými voláními. Na lince 112 jsou to skoro tři čtvrtiny případů. Většinou jde o omyly, dotazy nebo stížnosti, které jsou mimo rámec hasičů a dalších záchranných složek. Operátory ale také obtěžují telefonáty dětí nebo podnapilých lidí. Takzvaná úmyslná zneužití tísňové linky jsou ještě horší. Složky záchranářů totiž musí vyjíždět i k smyšleným událostem. Přitom by mohly být tam, kde jsou opravdu potřeba.

Taková čísla mají operátoři vyznačena a v případě opakovaného zneužívání mohou až na dobu sedmi dnů odmítnout přijetí hovoru. Jinak se však osoba, která vědomě provádí zlomyslná volání, dopouští přestupku, který může být pokutován až do výše 200 tisíc korun. V určitých případech lze takové telefonáty klasifikovat jako trestný čin.

Tísňová linka 112 odbavila v loňském roce přes tři a čtvrt milionu hovorů, z toho 2 821 640 volání bylo na linku 112 a 433 417 jich mířilo na číslo 150. Ze všech hovorů pak založili více než 17 tisíc datových vět, které rozeslali na operační střediska HZS krajů, Policie ČR a dispečinky Zdravotnických záchranných služeb.

Zajímavosti tísňové linky:

• jednotné evropské číslo tísňového volání 112 v současnosti slouží nejen více než půlmiliardě občanů ze všech 28 členských států Evropské unie, ale je zavedeno také v Lichtenštejnsku, Norsku, Švýcarsku, Turecku a na Islandu,
• v Andoře je číslo 112 tísňovou linkou horské služby,
• linka 112 není v Evropě zavedena v Albánii, Bělorusku, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Makedonii, Moldavsku, Rusku a Srbsku,
• ve většině států včetně České republiky funguje číslo 112 společně s dříve zavedenými národními čísly tísňového volání, pouze v Dánsku, Estonsku, Finsku, Litvě, Lucembursku, Nizozemsku, Portugalsku, Rumunsku, Slovinsku, Švédsku a na Islandu, Kypru a Maltě je číslo 112 jediným tísňovým číslem,
• hovory jsou přijímány policií nebo hasičským sborem, v některých státech orgány civilní ochrany (Lucembursko, Slovensko), speciální státní organizací (Finsko, Rumunsko, Bulharsko) nebo speciálními call-centry telekomunikačních operátorů (Irsko, Řecko, Švédsko, Spojené království).