Zeman na straně Chrastavy. Polsko a tehdejší Československo vůči sobě nemají žádné územní nároky, řekl

„Napsal jsem mu, že existuje mezinárodní smlouva mezi Polskem a tehdejším Československem o tom, že obě země vůči sobě nemají žádné územní nároky. Jakákoliv změna státních hranic vyžaduje změny ústavního zákona, to znamená kvalifikovanou většinu v poslanecké sněmovně a senátu,“ řekl na dnešní tiskové konferenci v Jilemnici prezident Miloš Zeman.

Ministerstvo vnitra je ale opačného názoru a dotčené obce už minulý rok obeslalo se seznamem pozemků, které mají připadnout Polsku v rámci vypořádání více než 50 let starého územního dluhu. Nároky Polska vznikly jako důsledek sporu o Těšínsko, který se mezi Československem a Polskem vedl od rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918. Mezistátní smlouva byla podepsána v roce 1958. Tehdy se s konečnou platností vytyčily státní hranice. Hranice se zkrátila o 80 kilometrů a na 85 místech se pozemky českých majitelů ocitly na polské straně a naopak. Přestože se uskutečnilo územní narovnání, Polsko spočítalo, že přišlo o 368 hektarů, a po roce 1989 byl spor obnoven. Na vypořádání nároků se v roce 1992 dohodli tehdejší ministři zahraničí Jiří Dienstbier a Krzysztof Skubiszewski.

Krajští radní se v prosinci postavili za Chrastavu, Bulovku a Dolní Řasnici, jejichž pozemky navrhuje ministerstvo vnitra k vypořádání použít. Nejlevnější a také nejpřijatelnější by bylo finanční narovnání a to kraj preferuje, řekl dříve hejtman Martin Půta. Podle předsedy vlády probíhá ze strany ministerstva vnitra posuzování právního stavu této záležitosti a vyhodnocování vhodných ploch poté, co koncem minulého roku obdrželo stanoviska krajů a dotčených měst a obcí. O územním vyrovnání jednal v únoru také hejtman s premiérem Bohuslavem Sobotkou.

"Pro lidi je nesrozumitelné to, že se mají vracet nějaké pozemky po 60 letech," uvedl Půta. Podle něj se tehdy výměny týkaly zejména Moravy. Navrhované pozemky z Liberecka nikdy nebyly součástí Polska. Půta zároveň upozornil, že cena pozemků, které chce vnitro nabídnout Polsku je nižší, než kolik bude stát geometrické zaměření a posun hraničních znaků. I to je podle něj důvod, proč by podle něj měl stát jednat s Polskem o finančním vyrovnání.

„Vesměs jde o lesní pozemky ve správě Lesů ČR. S ohledem na to, že Liberecký kraj i obce na jeho území nadále preferují pouze takové řešení, které nebude znamenat jakékoliv zásahy do katastrů obcí ani zahrnovat jakékoli změny státní hranice mezi ČR a Polskou republikou, rada kraje s předloženým návrhem možných kompenzačních ploch nesouhlasí,“ uzavřel Martin Půta.