Polsko nemá podle Miloše Zemana vůči České republice žádné oprávněné územní nároky. To je ve zkratce obsah dopisu, který adresoval prezident chrastavskému starostovi Michaelu Canovovi. Právě šestitisícová Chrastava má Polsku „dát“ zhruba 50 hektarů na Horním Vítkově a to i přesto, že území nikdy Polsku nepatřilo.
„Napsal jsem mu, že existuje mezinárodní smlouva mezi Polskem a tehdejším Československem o tom, že obě země vůči sobě nemají žádné územní nároky. Jakákoliv změna státních hranic vyžaduje změny ústavního zákona, to znamená kvalifikovanou většinu v poslanecké sněmovně a senátu,“ řekl na dnešní tiskové konferenci v Jilemnici prezident Miloš Zeman.
Ministerstvo vnitra je ale opačného názoru a dotčené obce už minulý rok obeslalo se seznamem pozemků, které mají připadnout Polsku v rámci vypořádání více než 50 let starého územního dluhu. Nároky Polska vznikly jako důsledek sporu o Těšínsko, který se mezi Československem a Polskem vedl od rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918. Mezistátní smlouva byla podepsána v roce 1958. Tehdy se s konečnou platností vytyčily státní hranice. Hranice se zkrátila o 80 kilometrů a na 85 místech se pozemky českých majitelů ocitly na polské straně a naopak. Přestože se uskutečnilo územní narovnání, Polsko spočítalo, že přišlo o 368 hektarů, a po roce 1989 byl spor obnoven. Na vypořádání nároků se v roce 1992 dohodli tehdejší ministři zahraničí Jiří Dienstbier a Krzysztof Skubiszewski.
Krajští radní se v prosinci postavili za Chrastavu, Bulovku a Dolní Řasnici, jejichž pozemky navrhuje ministerstvo vnitra k vypořádání použít. Nejlevnější a také nejpřijatelnější by bylo finanční narovnání a to kraj preferuje, řekl dříve hejtman Martin Půta. Podle předsedy vlády probíhá ze strany ministerstva vnitra posuzování právního stavu této záležitosti a vyhodnocování vhodných ploch poté, co koncem minulého roku obdrželo stanoviska krajů a dotčených měst a obcí. O územním vyrovnání jednal v únoru také hejtman s premiérem Bohuslavem Sobotkou.
"Pro lidi je nesrozumitelné to, že se mají vracet nějaké pozemky po 60 letech," uvedl Půta. Podle něj se tehdy výměny týkaly zejména Moravy. Navrhované pozemky z Liberecka nikdy nebyly součástí Polska. Půta zároveň upozornil, že cena pozemků, které chce vnitro nabídnout Polsku je nižší, než kolik bude stát geometrické zaměření a posun hraničních znaků. I to je podle něj důvod, proč by podle něj měl stát jednat s Polskem o finančním vyrovnání.
„Vesměs jde o lesní pozemky ve správě Lesů ČR. S ohledem na to, že Liberecký kraj i obce na jeho území nadále preferují pouze takové řešení, které nebude znamenat jakékoliv zásahy do katastrů obcí ani zahrnovat jakékoli změny státní hranice mezi ČR a Polskou republikou, rada kraje s předloženým návrhem možných kompenzačních ploch nesouhlasí,“ uzavřel Martin Půta.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
