Středa 25. 2. 2026 | Svátek má Liliana
Frýdlantsku reálně hrozí kůrovcová kalamita. Je to následek extrémně teplého počasí v loňském roce. V největším ohrožení jsou podle odborníků hlavně smrky ztepilé. Kůrovec napadá stromy nejen v lesích, ale i smrky rostoucí mimo les, v zahradách, parcích i ve volné krajině. Kvůli tomuto nenápadnému škůdci museli lesníci na Frýdlantsku vykácet už nyní stovky napadených stromů.
V první fázi kůrovec vyhlodá dírku v kůře stromu a naklade vajíčka. Napadení se pozná podle dírek v kůře stromu a hromádek hnědých drobných pilin tvořených kůrou, u ležících stromů je najdeme na kůře v hromádkách, u stojících stromů jsou často dírky ve výšce a drtinky jsou u paty stojícího stromu. Později nastávají mnohem zřetelnější změny, strom hyne, jehličí žloutne a opadává, opadávají i celé kusy kůry. V této fázi už kůrovec vylétl a napadl okolní stromy.
Jak už jsme vás v dubnu informovali, lesníci na Frýdlantsku museli kvůli kůrovci vykácet stovky napadených smrků. Další zdravé ale museli letos na jaře pokácet na obranná opatření, která mají zabránit přemnožení lýkožrouta smrkového a lýkožrouta lesklého v lesích.
Na kůrovce se připravují i Lesy ČR, postižené jsou podle zdejšího správce Václava Vacka zejména oblasti Bulovky, Poustky a Jindřichovic. Jen v Poustce v lokalitě Harta museli vykácet 380 metrů krychlových smrků. Kácejí se nejen stromy napadené, ale i ty v těsném sousedství, kde je vysoká pravděpodobnost napadení škůdcem. "Přemnožení kůrovce pomohlo loňské suché a teplé počasí. Na druhé straně tomu nahrává i stav smrkových porostů, které byly vlivem sucha a tepla výrazně oslabené," řekl Vacek. K oslabení stromů podle něj přispěla také tvorba šišek a semen.
V lesích se kácely i stromy zdravé, které teď poslouží jako past na kůrovce při jarním rojení. Takzvané lapáky jsou odvětvené kmeny přikryté větvemi, aby rychle nevysychaly. Jak začnou zavadat, lákají kůrovce. Lesníci navíc používají otrávené lapáky - čtyři metry dlouhé kmeny natřené látkou, která kůrovce přímo ničí. To vše se ještě kombinuje s feromonovými lapači. "Ty se každých sedm až deset dní kontrolují a vybírají se brouci. Na základě jejich množství se pak opatření zesilují nebo snižují," řekl Vacek. Jen na Frýdlantsku rozmístily lesy ČR 400 lapačů, 300 klasických a dalších 700 otrávených lapáků.
Kůrovec je pro smrkové porosty pohromou, lesníci se ale shodují, že také ukazuje, kam smrky nepatří. Na suchém písčitém podloží se jim nedaří, slábnou a kůrovci se nedokážou ubránit. Na mýtinách, které na Frýdlantsku po těžbě kůrovcového dřeva zbyly, už se proto smrky znovu nevysazují.
Pokud majitel zjistí, že je jeho les napaden, jen tak mávnout rukou nad tím se mu nevplatí. „Ze zákona o lesích si každý musí počínat tak, aby nedocházelo k ohrožování nebo poškozování lesů, tedy pokud se objeví kalamitní škůdce, jako jsou kůrovci na stromech rostoucích mimo les,je vaší povinností včas a účinně zasáhnout. Pokud objevíte znaky napadení na stromech jiných vlastníků a na vaše upozornění nereaguje, oznamte toto orgánu státní správy lesů,“ uzavřela Hana Kučerová z odboru stavebního úřadu a životního prostředí Městského úřadu Frýdlant.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
