Záchranáři si na Ještědu v Liberci vyzkoušeli evakuaci lidí z uvízlé kabinové lanovky, která visela zhruba 20 metrů nad zemí. Průvodčí lanovky záchranu lidí nacvičují při odstávkách dvakrát do roka, dnešní zkoušky se ale netradičně účastnili i hasiči a horská služba. Ta se do něj zapojila po deseti letech, řekl zaměstnanec Horské služby Ještěd Miroslav Váňa.
Dvoukabinová lanovka v Liberci oslavila loni osmdesátiny. Od její modernizace v 70. letech minulého století se zatím nestalo, že by bylo potřeba pasažéry z kabiny evakuovat. Pokud by se tak stalo, ve většině případů by si byl schopen poradit sám průvodčí lanovky. "Uvnitř kabiny je sedací zařízení, lano i samospouštěcí zařízení. Jednoho pasažéra po druhém by průvodčí spouštěl k zemi, limit je do dvou hodin," uvedl přednosta lanovky Vladimír Štěpán.
Podle průvodčího Zdeňka Nováka by asi nejtěžší bylo uklidnit pasažéry. "Těžko si třeba dovedu představit, když by byla plná kabina německých důchodců, kteří sem jezdí poměrně často, jestli bych jim to dovedl vysvětlit a nevyvolat paniku," vylíčil Novák.
Podle přednosty by si pomoc zavolali v případě, pokud by uvnitř byl například nějaký imobilní člověk. Pomoc záchranářů by byla potřeba i tehdy, pokud by průvodčí při poruše lanovky upadl do bezvědomí. Zatímco průvodčí by při záchraně spouštěl pasažéry vnitřkem lanovky, záchranáři by se dovnitř dostali venkem. "Donesli bychom si na středový stožár nebo horní stanici lano na kladce a přes tažné lano lanovky stáhli k uvízlé kabině. Záchranář by pak po laně vystoupal ke kabině," popsal způsob záchrany Váňa. Horská služba si zkoušela také přehodit lano přímo u uvízlé lanovky visící 20 metrů nad zemi, moc se ji to ale nedařilo. Na Ještědu to bylo druhé cvičení za poslední dva dny, ve čtvrtek horská služba s hasiči nacvičovali záchranu lidí ze sedačkové lanovky v lyžařském areálu.
K dopravě bylo první den cvičení kromě běžné cisterny využito i pásové obojživelné vozidlo Hägllunds BV 206, které je nejvhodnějším prostředkem pro jízdu v nepřístupném terénu, ve vodě a především ve sněhu. Cisterna tak zůstala před branami areálu a hasičští lezci se dále přesouvali Hägllundem k nejvyššímu bodu lanovky, kde mají přidělený úsek pro záchranu. „Pro cestu na místo využili již předem připravené operativní karty, které si hasičští lezci sami vytvořili právě pro případ těchto záchran. V plánech jsou kromě vyznačených lanovek vypsány i nejvhodnější trasy mezi jednotlivými lanovkami," doplnil velitel liberecké stanice Jaromír Mottl.
Napsal Michael Daněk a ČTK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
