Kočky před libereckou radnicí vystřídala leopardí žena

Socha s úsměvem rukou ukazuje na radnici, na níž má vytrčený i zadek. "Nic to nesymbolizuje, prostě to tak vyšlo. Je to Bakerové typické gesto, které obletělo celý svět," uvedla za obecně prospěšnou společnost Spacium, které se o instalaci díla zasloužilo. 

Americko-francouzská zpěvačka, tanečnice a herečka se proslavila v minulém století jako jedna z prvních černošek na filmovém plátně. Bakerová si také vysloužila vojenské uznání jako tajná agentka francouzského odboje během druhé světové války. Později byla aktivní i na poli občanských práv. Ve Spojených státech odmítala účinkovat před segregovaným publikem.

"Trochu se s ní cítím spolčená, je taková moje patronka a moje matka mě nejspíše po ní pojmenovala," řekla dnes autorka. Socha má i podle ní představovat typickou pózu Bakerové, předlohou jí byla známá fotografie herečky. Gramodesky, kterými je socha polepená, jako materiál Jonášová vybrala, neboť Bakerová zpívala a tančila, a postava šelmy má připomínat její divokost. "Nebála se projevit, byla hodně živelná, ráda dělala grimasy a měla na tu dobu možná trochu neslušné nebo nekonvenční projevy," uvedla Jonášová, pro níž je to první venkovní instalace. Sama je zvědavá, jak socha z bakelitových gramodesek přežije tuhou libereckou zimu a zájem Liberečanů. V Liberci má být socha do května příštího roku.

Kočky od liberecké výtvarnice Martiny Klouzové - Niubo, které se na hlavním náměstí krajského města poprvé objevily v září 2010, už jednou musely ustoupit jiné soše. Od září 2011 byla na nároží zhruba tři čtvrtě roku šest metrů vysoká Klíčová socha umělce Jiřího Davida, který ji vytvořil z 85.000 klíčů k 20. výročí listopadového převratu v roce 1989.

Podle Mrázkové děti o oblíbené sousoší tří koček nepřijdou, už ale potřebovalo zrenovovat. Není však jisté, zda se vrátí na náměstí či zkrášlí jiné místo v Liberci. "Původní záměr byl, že se na nároží u radnice bude socha každý rok měnit," připomněla Mrázková. První byla Židle světoznámé sochařky Magdaleny Jetelové, která náměstí zdobila od září 2005. O rok později ji vystřídali dřevění ptáci, které dnes lidé najdou u vchodu do liberecké zoo. Na rohu náměstí pak seděl i zbloudilý Marťan Jaroslava Róny, který je na vrcholu Ještědu, nebo skleněná krychle s proschlými smrkovými větvemi od Milana Housera.

Napsala ČTK a Michael Daněk