Někdejší sídlo Oblastní galerie by mohlo i nadále sloužit kultuře – výstavám, koncertům, ale třeba i amatérským fotografům, kteří se nemají kde scházet a kde vystavovat. Nebo by zde mohlo mít své sídlo Komunitní středisko Kontakt, které se stará o aktivní využití volného času seniorů a zdravotně postižených.
Taková přání nejčastěji vyslovovali lidé ve čtvrtek 5. června na besedě o budoucnosti bývalého sídla Oblastní galerie Liberec, takzvaného Liebiegova paláce.
Na debatu o možném využití celého areálu přišlo do zasedacího sálu zastupitelstva na radnici zhruba 40 lidí, mezi nimi i několik komunálních politiků. Nechyběli zde ani památkáři z NPÚ, ředitel Severočeského muzea Jiří Křížek a ředitel Oblastní galerie Jan Randáček. Nového vlastníka budovy, statutární město Liberec, zastupoval náměstek primátorky Jiří Šolc.
V úvodu památkářka Petra Šternová přiblížila přítomným historii Liebiegova paláce, a také ukázala, k čemu podobné kulturní památky bývají využívány ve světě. Vysvětlila, že palác se skládá z několika samostatných částí, tudíž by zde mohlo najít zázemí několik různých organizací, které by se navzájem nijak nerušily. Ředitel Jan Randáček upozornil na žalostný technický stav rozlehlé budovy a Jiří Křížek nabídl možnost umístit sem expozice z historie Liberce, pro které nemá muzeum dost místa ve své budově.
„Vila je památka, chráněná státem, což znamená určitá omezení pro její budoucí využití. Je potřeba nejprve zjistit stavebně technický stav budovy, nosnost konstrukcí a podobně. Bylo by smutné, kdyby se z tohoto místa ve středu města stala mrtvá zóna, tvořená dvěma mrtvolami památek, Liebiegovým palácem a Libereckým zámkem, léta zavřeným,“ podotkl ředitel liberecké pobočky NPÚ Miloš Krčmář.
Náměstek primátorky Jiří Šolc poznamenal, že rozhodnutí, co s bývalou galerií, nepadne nyní. Bude ležet na bedrech budoucí politické reprezentace města, vzešlé z podzimních voleb. „Je přáním nás všech, aby vila zůstala v majetku města a dál sloužila veřejnosti,“ zdůraznil s tím, že město poté, co budova přešla do jeho vlastnictví, investovalo do její údržby a zakonzervování 250 tisíc korun. Podle jeho odhadu by se mohl palác otevřít veřejnosti nejdřív za dva nebo tři roky, ale jenom v tom případě, když se podaří rychle vymyslet jeho využití a najít na opravu dotace.
Na besedě zaznělo, že by v bývalé galerii mohla vzniknout stálá expozice o rodině libereckých textilních velkopodnikatelů a mecenášů umění - Liebiegů. Ředitel Křížek navrhoval přenést z muzea do Liebiegova paláce historické exponáty z dějin Liberce, a vybudovat tak v části vily městské muzeum, které v Liberci podle jeho mínění chybí.
Účastníci debaty se shodli na tom, že nestačí jen vymyslet náplň budovy a sehnat peníze na její opravu tak, jak se to podařilo u neorenesančních lázní. Vysoké budou totiž i náklady na provoz, proto by mělo město podle názorů mnoha lidí hledět na to, aby provoz a údržbu paláce zaplatily organizace ze svých nájmů. Několik lidí se přimlouvalo za to, aby město pronajalo vilu už nyní, tedy dříve, než se podaří najít její budoucí využití, a tyto peníze by použilo na nejnutnější údržbu.
Vilu si nechal Johann Liebieg mladší, příslušník proslulé dynastie libereckých textilních velkopodnikatelů, postavit podle vzoru severoitalských renesančních vil v letech 1871 až 1872. Palác byl vybudován jako moderní dům s centrální kotelnou a ústředním teplovodním topením. V objektu se zachovala řada původních prvků. Oblastní galerie zde sídlila od roku 1953 do loňska.
Napsala Zuzana Minstrová
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
