Od střepů po jemný prach. ENVY recykluje na míru

Jak byste svou společnost a novou linku ve zkratce představil?

Společnost ENVY Recycling s. r. o. se zabývá výhradně sběrem a recyklací skleněného odpadu po celé naší republice i v některých příhraničních oblastech Německa a Polska. Nová linka, kterou právě spouštíme ve Stráži pod Ralskem, zpracovává různými postupy odpadní sklo a vytváří z něj skleněné recykláty několika typů, které potom dodáváme výrobcům nového skla.

Vznik ENVY Recycling vlastně umožnila firma Sklopan Liberec, a. s., která dodává technologie pro sklářský průmysl. Funguje od roku 1991 a nyní již dospěla do takové síly a výkonnosti, že je schopna dodat celou fabriku na klíč – kompletně od návrhu po instalaci. To je i případ této linky.

To zní jako velké dílo. Jak se něco takového podařilo?

Podle mě je Sklopan takový malý zázrak. Projekt se zrodil se v hlavách určité skupiny vizionářů, lidí, kteří viděli dál, než za horizont jednoho roku. S myšlenkou na tuto linku si hráli již před několika lety, ovšem samotná realizace zabrala pět měsíců a spolkla asi sto milionů korun. Právě Sklopan dodal know-how a zkušenosti, které již ze sklářského průmyslu měl. Na české poměry šlo vše relativně rychle.

Čím se vaše nová linka liší od ostatních?

Recyklace skla samozřejmě není nic nového a v celé Evropě již fungují firmy, které se jí zabývají. My ale celý proces posouváme do nového rozměru. Díky unikátnímu technologickému řešení máme k dispozici možnost mnohonásobné velikostní i optické separace a jsme schopni dodat recyklát tak říkajíc šitý na míru. Když tedy zákazník řekne, že chce například jen hnědé střepy o velikosti deset milimetrů, dostane právě to. Můžeme recyklát třídit podle barvy, granulometrie, tedy velikosti střepů, podle čistoty, podle chemického složení skla i dalších faktorů. Jedná se dle mého názoru o jednu z nejmodernějších technologií v Evropě.

Jak funguje taková spolupráce v praxi?

Ilustroval bych to na příkladu naší spolupráce s firmou Knauf Insulation z Krupky. Zabývá se výrobou izolačních materiálů, například skelné vaty, a my jí dodáváme vytříděný recyklát. Při tomto druhu výroby je ve sklářském kmeni až 85 % střepů, což je hodně. U výroby běžného skla se dnes hovoří o asi padesáti procentech, ještě relativně nedávno to přitom bylo v jednotkách procent. Továrna v Krupce se dlouhodobě snaží vyrábět co nejefektivněji a nejekologičtěji a v tomto ohledu ukazuje cestu všem ostatním továrnám v Evropě. Právě Knauf potřebuje recyklát na míru – o přesně dané velikosti střepů, čistotě recyklátu, složení skla... A my jsme schopni ho dodat. Oni si ho nejprve vyzkouší v laboratorních podmínkách a pak ho, pokud se osvědčí, zavedou do výroby. Tím šetří jak peníze, tak energii a suroviny.

Zvládáte uspokojit tuzemskou poptávku?

Poptávka po recyklátu neustále roste. Firmy, které ho využívají, jsou zhusta součástí velkých nadnárodních korporací a dosud často dovážely střepy z Německa nebo ještě z větší dálky. S tím plánujeme skoncovat. Myslím si, že kapacita naší linky, což bude zhruba 90 tisíc tun skleněných recyklátů ročně, by měla poptávku v České republice uspokojit. Jistý háček je v tom, že tavicí vany ve sklářských továrnách musí jet čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu. Vana není něco, co prostě zapnete a vypnete vypínačem na zdi. Z toho důvodu požadují firmy nejen kvalitu, ale i záruku kvantity a spolehlivost dodávek v čase. Ten recyklát musí dostat včas a musí ho dostat náležité množství, jinak je výroba ohrožená. I to budeme schopní zajistit. Linka to zvládne. Navíc využíváme sklo z českých zdrojů, odnikud ho nedovážíme, což je nesporná výhoda – vezměte si například, jak si musel rvát vlasy každý, kdo kupuje německý recyklát za eura, když nedávno Česká národní banka skokově oslabila korunu... Výhodné je to samozřejmě i z hlediska logistiky – jednoduše je to blíž.

Zpracováváte tedy odpad z kontejnerů se tříděným odpadem napříč republikou?

Ano, ale tím to zdaleka nekončí. Cílem ENVY Recycling je zpracovávat veškerý skleněný odpad, ne jenom lahve od nápojů nebo tabulové sklo. Když to mírně přeženu, chceme se dostat do každé popelnice v republice a brát odtamtud všechno skleněné – sklenice od hořčic a kečupů, lahvičky od parfémů, autoskla a další – prostě všechno. Nejde jen o odpad z kontejnerů a velkých závodů. Zajímají nás i malé firmy, živnostníci – třeba malé autoservisy, odkud můžeme odvážet vyměněná autoskla, různí sklenáři v menších městech a podobně. A samozřejmě i lidé, kteří – bohužel – ještě pořád házejí do popelnic i znovu využitelné sklo.

Jak hodláte provést sběr takového skla?

Velice úzce jsme se spojili s firmou SPL Recycling, která sídlí v Chudeřicích v areálu jedné z největších, ne-li vůbec největší firmy na výrobu bezpečnostních skel pro automobily ve střední Evropě. Vytvořili jsme funkční partnerství a v současnosti společně plánujeme veškerou logistiku a připravujeme i výrobní spolupráci. Chceme umisťovat nové kontejnery na separovaný odpad, zdokonalit jejich svoz a samozřejmě jednáme i se státní správou a Asociací sklářského a keramického průmyslu.

Ale hodně také záleží na přístupu lidí...

Samozřejmě předpokládáme, že i lidé si čím dál víc budou uvědomovat nutnost třídění odpadu. Při pohledu na stále striktnější evropské regulace si myslím, že pokud nezačneme třídit sami dobrovolně, někdo nás k tomu brzy donutí. To ale dává dokonalý smysl - světové zdroje základních surovin jsou totiž omezené a jejich cena půjde neustále nahoru. Je škoda plýtvat, zvláště u skla, které se může v recyklačním „kolečku“ točit donekonečna. Podle mého dojde situace za nějakou dobu tak daleko, že se budou regulérně těžit stávající nebo již uzavřené skládky komunálních odpadů, ta hromada nepořádku se roztřídí a znovu využije – a tehdy se teprve ukáže, jaký obří potenciál ve starém skle vlastně je.

PR text