Opuštěný Liebigův palác přilákal stovky Liberečáků

Návštěvníci měli možnost projít nejen vyprázdněné výstavní prostory, ale zavítali i do dříve nepřístupných míst, jako jsou rozsáhlá sklepení nebo půda. Ocenit mohli i zachovalou původní výzdobu, kterou dříve ani nevnímali. Působí to tu smutně a depresivně, shodovali se dnes návštěvníci.

V paláci postaveném v letech 1871 až 1872 továrníkem Johannem Liebiegem sídlila liberecká Oblastní galerie od roku 1953, za 60 let tu uspořádala na 700 výstav. Liebiegův palác už ale galerii nevyhovoval prostorově, stavebně historický průzkum navíc ukázal, že budova je napadená dřevomorkou a červotočem. Provoz v paláci ukončila galerie na konci loňského roku a přestěhovala se do moderních a velkorysých prostor zrekonstruovaných městských lázní.

V prázdném paláci dnes mohli návštěvníci zjistit, že palác byla postaven jako moderní dům se všemi vymoženostmi. Měl centrální kotelnu a ústřední teplovodní topení doplněné ještě o rozvody teplého vzduchu. V místnostech byly navíc krby. V objektu se zachovala řada původních prvků od zajímavého obložení oken se skrytými okenicemi, až po kování na oknech, původní dveře, parketové podlahy nebo kované zábradlí ústředního schodiště.

"Liebiegův palác je krásná stavba, ale trochu mě překvapilo, jak tím, že jsme se odstěhovali, začala budova rychle chátrat," řekl ředitel galerie Jan Randáček, který byl dnes jedním z průvodců na komentovaných prohlídkách paláce. Zvlášť viditelná byla vlhkost ve zdech, s níž galerie léta bojovala. "Projevila se ještě trochu víc a zřejmě bude nutné najít co nejdříve nějaké nové využití a rychle s tím začít něco dělat, protože ta devastace by pak zřejmě pokračovala mílovými kroky," poznamenal.

Město zatím budovu uklidilo, nechalo opravit světlíky, kterými zatékalo a vyčistit zahrady. Při zpracovávání posudku na stabilitu stromů se ukázalo, že stav některých je natolik vážný, že prostor zadní zahrady není zatím možné veřejnosti otevřít. Galerie dostala nové zabezpečení včetně fotopastí a celý prostor kontrolují i citlivá protipožární čidla. Co bude s budovou dál, není ale zatím jasné. "I za pomoci veřejnosti hledáme budoucí využití objektu a také dotační tituly, ze kterých to budeme platit. Hlavně chceme, aby budova dál sloužila veřejnosti, takže ji určitě budeme chtít zachránit," řekl náměstek primátorky Jiří Šolc.

Areál je to opravdu rozlehlý, veřejnost má možnost navrhnout jeho další využití v anketě, kterou pak posoudí památkáři a architekti. "Zazněly už takové návrhy jako sídlo městské policie nebo porodnice, já sám bych se přikláněl k tomu, aby fungoval jako spolkový dům," dodal Šolc. Ředitel galerie Randáček by zase rád viděl v budově expozici věnovanou rodině Liebiegů, která se významně zasloužila o rozvoj Liberce i celého regionu v 19. a 20. století. Rozhodnutí o budoucnosti cenné stavební památky však bude už na novém zastupitelstvu, které vzejde z podzimních komunálních voleb.

Napsala ČTK