Kdysi pýcha tuzemské ekonomické aktivity, textilní průmysl, momentálně skomírá. Alespoň z makroekonomického pohledu. Vývoz relativně klesá, zato oblečení se do Čech dováží čím dál více. Velké textilky, které by šatily statisíce lidí jako lidí na začátku 20. století, již u nás nenajdete. Proč? Pojďme si s použitím dat Českého statistického úřadu udělat malou analýzu tohoto odvětví.
Současný stav v tuzemském textilním průmyslu je vlivem několika faktorů. Samozřejmě se i zde projevilo dědictví zhůvěřilosti komunistického plánování, díky němuž naddimenzované české textilky nedokázaly dost dobře zachytit krok se zahraniční konkurencí a v 90. letech minulého století se to projevilo naplno. Druhým faktorem byly chybějící investice do výroby pestré nabídky, podložené kvalitním marketingem (který je v tomto oboru klíč k úspěchu). A zatřetí se samozřejmě nepodařilo držet trh s nákladově a cenově levnější výrobou v Asii, především v Číně. Dopady demonstrují níže uvedené obrázky Českého statistického úřadu.
Z grafu číslo jedna je patrné, že se podíl vývozu textilu na českém zahraničních obchodě značně snižuje – pokles modré křivky od roku 2000 je významný. Obchod s textilem generuje pravidelně deficity obchodní bilance (hodnota vývozu v Kč minus hodnota dovozu v Kč je záporné číslo). V posledních sedmi letech vždy přesáhl deset miliard Kč, v roce 2014 vystoupal až na 15,5 miliardy Kč. To znamená, že Češi za oděvy zahraničním firmám zaplatili o 15,5 miliardy Kč více, než kolik zaplatili zahraniční zákazníci českým textilkám.
Produkce českého oděvního průmyslu propadla od roku 2000 do roku 201č o celých 68 %, tj. o více než dvě třetiny! Z meziročních propadů (graf 3, modré sloupečky) vybočil jen rok 2005. Negativní trend se podepsal i na zaměstnanosti v odvětví, která v průběhu let strmě klesá. Z více než 50 tisíc zaměstnanců na začátku tisíciletí se počet zaměstnanců propadl zhruba k 16 tisícům zaměstnaných osob (r. 2014).
Podívejme se ještě na skladbu dovozu a vývozu. Z grafu číslo 5 je patrné, jak strmě se zvedala produkce dovezená z Číny (šedá barva) a Bangladéše (červená). Vzrostl také dovoz z Turecka (fialová), zatímco například dovozy z Itálie (zelená) stagnují. Zpět k Číně – dovozy z této země zažily prozatímní vrchol v roce 2011, kdy tvořily cca 40 % všech dovozů textilu do České republiky. V následujících letech se – třeba díky zmíněné Bangladéši – podíl dovozů opět zmenšil až na necelých 30 % v r. 2014.
Poslední obrázek ukazuje teritoriální skladbu vývozů z České republiky. Ta je tvořena tradičním sortimentem (obuv, sportovní móda, spodní prádlo, společenská móda), ale také menším, avšak progresivně se vyvíjejícím byznysem se specifickými produkty (outdoor oblečení, softshellové bundy, funkční prádlo...). Největší podíl českého vývozu míří dlouhodobě do Německa (2014: 8,8 miliardy Kč), kde však došlo k výraznému poklesu, a na Slovensko (4,3 miliardy Kč). Zajímavé je, jak se oproti roku 2000 relativně zvýšila produkce dovezená právě na Slovensko, a také do Polska a Itálie. V grafu č. 7 je vyobrazeno 20 nejvýznamnějších odběratelů české produkce s textilem.
Napsal Aleš Rod, Malostranská Drbna
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
