V Ralsku skončila likvidace ekologické zátěže za půl miliardy

"Dělá se z opatrnosti. Monitoruje se, jak vypadá zatížení podzemních vod, protože to prostě funguje s určitou setrvačností. Sleduje se, zda se znečištění skutečně neobjevuje," uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Monitoring by měl podle něj trvat několik let.

Někdejší vojenský prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních využívala do počátku 90. let sovětská armáda. K vojenským účelům ale sloužil už zhruba od poloviny minulého století. Ralsko patří v zemi k nejzatíženějším lokalitám po pobytu sovětských vojsk. Největším problémem je letiště Hradčany, kde byla podzemní voda i zemina kontaminována pohonnými hmotami. Odborníci území čistili od roku 1993.

Revitalizace prostoru Ralsko tím ale neskončila. Zůstaly v něm stovky starých objektů, které jsou nebezpečné a potřebují demolici. Zhruba 210 budov, spíše ruin, patří Libereckému kraji, který je v roce 2004 převzal spolu s letištěm Hradčany. V areálu navíc přibývají černé skládky. Na jejich odstranění, stejně jako na demolice zchátralých objektů, ale chybí kraji peníze.

Ochotu pomoci s další revitalizací území využitelného zejména pro cestovní ruch a lehký průmysl dnes v Ralsku vyjádřili ministři životního prostředí i obrany. "Sbližujeme vzájemné postoje a je evidentní, že jednání budou muset směřovat i k ministerstvu financí," uvedl hejtman Martin Půta (STAN). Za demolice by se podle něj například dalo výrazně ušetřit díky spolupráci se státním podnikem Diamo, který provádí nedaleko Ralska sanaci po uranové těžbě. Demolice by kraj rád zahájil už příští rok.

Za nejdůležitější pro rozvoj Ralska považuje hejtman vyřešení dopravního napojení celé oblasti. "Zatím je jen možnost odjet na Mimoň a na Mnichovo Hradiště, ostatní silnice mají cedule zákaz vjezdu. Oceňuji, že nové vedení Vojenských lesů je připraveno jednat i o této problematice, které bylo dlouhé léta tabu," uvedl Půta. Ralsko například potřebuje lepší spojení na Osečnou, Český Dub a dále na Liberec. Nejkratší silnice vede přes oboru, která patří k největším ve střední Evropě a kde žijí i zubři. Po ní by ale běžná doprava ani v budoucnu neměla vést. "Je tam řešení, které tu oboru nezničí a lidem zároveň pomůže," řekl ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Trasa přes oboru je dlouhá 11 kilometrů, objízdná trasa je delší o šest kilometrů. 

Území Ralska má zejména obrovský turistický potenciál. Navzdory působení armády je tam nedotčená příroda s řadou přírodních památek. K těm nejvýznamnějším patří Vranovské skály s Juliinou vyhlídkou, Skalní divadlo s monumentální Skalní branou, vrch Stohánek se zbytky hradu, Široký kámen, jsou tu i přírodní rezervace Břehyně-Pecopala nebo Hradčanské rybníky s rašeliništi. V prostoru vzniká také Geopark Ralsko.

Napsala ČTK