Unikátní linka pro výrobu lineárního kompozitního materiálu s obsahem nanovláken je výsledkem pětileté spolupráce vědců z fakult strojní a textilní a z ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace liberecké univerzity. Proces výroby je díky tomu šestkrát až desetkrát rychlejší než při nanášení nanovláken stejnosměrným proudem.
Inovace zjednodušeně řečeno spočívá v tom, že vědci pro zvlákňování nahradili jehlu bezjehlovou elektrodou. „Tak vznikne fáze, připomínající vodu ze sprchy nebo kouř z ohně, unášený iontovým větrem,“ přiblížil nový postup vedoucí katedry netkaných textilií a nanovlákenných materiálů fakulty textilní David Lukáš.
Využití najde v mnoha oborech od průmyslu až po zdravotnictví. „Možné jsou například oční dreny při operativním léčení zeleného zákalu, kýlní síťky či jakékoliv krycí a obvazové materiály. Univerzita vyslala jasný signál, že nový materiál existuje, prostor pro jeho použití je otevřený. Teď mají další badatelské týmy nebo firmy šanci o uchopit a zaměřit se na konkrétní aplikace,“ řekl Pavel Pokorný z fakulty textilní.
Nová technologie je chráněna několika patenty a zájem o ni je i v zahraničí. Do Liberce už kvůli novému vynálezu přijel univerzitní tým z anglického Birminghamu, kde se dlouhodobě zabývají vývojem polymerních materiálů. „Domnívají se, že by toto zařízení mohlo být vhodné pro separaci kmenových buněk, čímž by vznikal velký potenciál pro léčbu nemocných lidských tkání,“ doplnil Lukáš.
Nadále využitelná je podle vědců i původní technologie založená na stejnosměrném proudu. „Tyto dvě technologie si nekonkurují, ale naopak se vhodně doplňují," řekl Pokorný. Původní technologie je vhodná hlavně pro výrobu vrstev, to se dá využít například pro filtry nebo jako membrány do bund náhradou za goretex.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
