Vědkyně liberecké univerzity míří do finále prestižní soutěže pro mladé vědce

Cílem byl postup do berlínského finále, v němž se utká stovka největších talentů z více než 60 zemí a budou soutěžit o titul Falling Walls Young Innovator of the Year. Finalisté se zároveň stávají součástí konference Falling Walls, kde se potkávají s osobnostmi světové vědy, byznysu a politiky. Pavlína Konopáčová si účast na finále v Berlíně vybojoval ziskem třetího místa v českém výběru soutěže. Karolína Morávková, ač v českém výběru nezvítězila, se díky zisku speciální a poprvé udělené ceny Womans for inovations, do Berlína přesto také podívá.

Nanovlákna pro ženské zdraví

„Mám obrovskou radost. Je to neuvěřitelné uznání mé práce. Navíc jsem získala příležitost potkat se s nejlepšími vědci mého oboru i jinými inspirativními lidmi a je to příležitost posunout náš výzkum na TUL zase trochu dál,“ říká Karolína Morávková k soutěži, kterou každým rokem pořádá berlínská organizace Falling Walls Foundation. Jejím cílem je představit a podpořit budoucí generaci vědců a inovátorů, propagovat průlomové myšlenky a propojit nadějné vědce a podnikatele napříč obory. Kromě zajímavé prezentace, která se musí vejít do tří minut, hodnotí porota také unikátnost výzkumu, společenskou relevanci a uplatnitelnost v praxi.

Výzkumná práce Karolíny Morávkové je spojena s nanomateriály a ženským reprodukčním zdravím. Vědkyně se zabývá gynekologickými aplikacemi nanovlákenných systémů dopravy léčiv. „Tento výzkum propojuje naše znalosti o ženském reprodukčním systému s nejnovějšími materiály a otevírá tak nové možnosti prevence i léčby mnohých onemocnění,“ vysvětluje Morávková, inženýrka reprodukční biotechnologie a studentka doktorského studia na Fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL (FM).

Konkrétně se Karolína Morávková zabývá vývojem nanovlákenného systému pro dopravu léčiv do vaginálního prostředí založeného na kyselině polymléčné. „Tato vlákna by mohla v budoucnu pomáhat s optimalizací a stabilizací tamního přirozeného vnitřního prostředí i v případech asymptomatické dysbiózy, tedy rozhozeného mikrobiomu,“ říká.

Nanovlákna mohou být nosičem léčiv, zároveň dokáží pomáhat i při vlastní degradaci, neboť při rozkládání mohou monomery kyseliny mléčné pomáhat přirozeným bakteriím v těle ženy. Naznačený směr může ale kromě humánní pomáhat i ve veterinární medicíně.

Výzkum je součástí Karolínina doktorského studia na FM. „Máme toho stále ještě hodně před sebou, ale předběžné výsledky jsou slibné a věříme, že jsme na dobré cestě. Setkáváme se jen s pozitivními reakcemi lékařů nebo zástupců farmaceutických firem a povzbuzují nás ve vývoji,“ popisuje stav výzkumu.

Vědkyně zároveň věří, že se i díky soutěži začíná toto, z velké míry tabuizované téma, dostávat „na světlo“ a více se o něm mluví. „Nárůst zájmu o témata ženského reprodukčního zdraví a o to, jak řešit tyto problémy, je v posledních letech znát. Věříme, že naším výzkumem dokážeme přispět k lepšímu řešení problémů,“ věří Morávková.

Jak vyčistit vodu od věčných chemikálií

Výzkum Pavlíny Konopáčové je na CXI TUL zaměřený na čištění vody od „věčných chemikálií“ (PFAS). Porota tento univerzitní výzkum látek, jež jsou používány například v teflonu, outdoorovém oblečení nebo hasicích pěnách a jsou nebezpečné tím, že se v přírodě prakticky nerozkládají, ohodnotila třetím místem. „Je to úspěch a moc si toho vážím. Je to pro mě vzkaz, že výzkum má smysl. Dostala jsem i kontakty na zahraniční firmy, které měly zájem o vyzkoušení našeho postupu zachytávání perfluorovaných sloučenin,“ zhodnotila Pavlína Konopáčová třetí místo v soutěži.

Pavlína na CXI v oddělení nanochemie zkoumá využití cyklodextrinových sorbentů – speciálních cukrů, které dokáží molekuly PFAS zachytit a díky tomu je pak možné je odstranit z vody. Zatím otestovala řadu sorbentů na odstraňování PFAS z vody a nejlepší kandidáty vybrala pro další krok, kterým je jejich navázání na magnetické nanočástice. Syntézy cyklodextrinových sorbentů navázaných na magnetické nanočástice nabízí podle výzkumnice vysokou efektivitu i jednoduchou separaci.

 „Tyto nové sorbenty budeme opět testovat, abychom vyhodnotili jejich schopnost zachytávat PFAS,“ popisuje Konopáčová, studentka doktorského programu Nano- a mikrotechnologie na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL.

Začátkem ledna roku 2026 se chystá na stáž do Rakouska, kde bude svůj způsob zachytávání perfluorovaných sloučenin zkoušet v přírodních podmínkách znečištěných vod. „Dosud jsme naši metodu zkoušeli jen v laboratorních podmínkách, tohle bude další posun našeho výzkumu,“ líčí Konopáčová.

S popularizací vědy má už značné zkušenosti. S kolegou Davidem Marešem představuje vědu prostřednictvím krátkých a velmi úspěšných videí na instagramovém účtu onch_tul. Ve videích oba vědci pomyslně otevírají dveře do laboratoře a představují svoji práci.

Úspěch TUL v Berlíně

Soutěž Falling Walls Lab už v minulosti přinesla výrazný úspěch pro studentku TUL. V roce 2018 vyhrála národní kolo soutěže průlomových nápadů Markéta Klíčová s konceptem nanovlákenné dvouvrstvy, která usnadňuje hojení po operacích tlustého střeva.  V Berlíně pak získala i Audience Award. Její projekt Breaking the Wall of Colorectal Cancer Treatment ukázal, jak mohou nanotechnologie pomoci snížit pooperační komplikace po gastrointestinálních operacích.

Jak uspějí letošní finalistky soutěže z liberecké univerzity bude známo po finále, které proběhne v Berlíně začátkem listopadu.