sobota 16. ledna 2021 Ctirad

45 % Čechů je proti vakcíně. Stát by měl změnit strategii komunikace a uznat možnost nežádoucích účinků, apeluje publicista

Podle výzkumu agentury STEM je skoro polovina Čechů zásadně proti očkování. Ministerstvo zdravotnictví na to reaguje vyvracením očkovacích mýtů, ovšem právě tato strategie může naopak ještě více upevnit odpor k očkování, varuje odborník.

45 procent lidí v Česku odmítá vakcínu proti nákaze covid-19, nejčastěji jde o lidi ve věku 30 až 44 let. Zájem o očkování má 39 procent dospělých, nejčastěji jde o muže, lidi starší 60 let a obyvatele velkých měst. 16 procent respondentů je zatím nerozhodnuto. Vyplývá to z výzkumu agentury STEM, který si nechalo vypracovat Ministerstvo zdravotnictví.

Nedůvěřiví vůči vakcíně proti koronaviru jsou i čtenáři Hradecké Drbny, jak vyplynulo z nedávné ankety. 57 procent respondentů by se očkovat nenechalo, 37 procent ano a 6 procent ještě není rozhodnuto. Do ankety se zapojilo 2 178 čtenářů.

Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného je očkování jedinou cestou, jak zvítězit nad koronavirem a začít žít zase běžným životem. „Ve společnosti se poslední dobou množí dezinformace o očkování. Už tu máme doslova pandemii dezinformací a ta dokáže napáchat mnohdy více škody než pandemie samotné nemoci. Pokud jde o očkování obecně, máme doložené, že nás některé nemoci, ať už jde o spalničky, záškrt nebo třeba pravé neštovice, nepoložily takříkajíc na lopatky právě díky vakcínám. Ty nám pomohly k téměř vymizení těchto nemocí. A já jako lékař neznám lepší ochranu, než je právě očkování,“ apeluje Blatný.

Celou situaci dlouho sleduje také publicista a religionista Radek Chlup, který se na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy odborně zajímá současnými politickými mýty. „Velmi by pomohlo uznat, že očkování opravdu v některých případech způsobuje i nežádoucí vedlejší účinky, a že proto strach z něj může mít reálný základ. Tímto způsobem by bylo možné se napojit na emoce těch, kdo se očkování obávají, přitakat jim, a pak v dialogu pokračovat v tomto rámci,“ uvádí Chlup na svém blogu a zároveň upozorňuje, že vyvracení očkovacích „mýtů“ je tou nejhorší komunikační strategií. „Z perspektivy antivaxerů je toto čteno jako útok na jejich pozice. Přirozenou reakcí je obrana, a tedy posílení těchto pozic. Vyvracení může fungovat na část lidí, kteří na očkování nemají jasný názor, ale i vůči nim budou účinnější jiné strategie.“

 Výzkum agentury STEM pak ukazuje souvislost mezi důvěrou k očkování a důvěrou ve vládní opatření proti koronaviru. „Pandemie řadu lidí vrhla do bezvýchodné ekonomické situace. I to vytváří podmínky, v nichž je se plošná ochota k očkování snižuje. Má-li krachující obchodník či hostinský dojem, že ho systém nechal ve štychu a choval se v průběhu epidemie zmatečně, nebude dalším pokynům přicházejícím seshora příliš důvěřovat. Tuto svou nedůvěru pak snadno symbolicky přenese i na vakcínu, kterou nabízí týž systém,“ uvádí Chlup, který odmítnutí očkování vnímá jako jasné gesto odporu vůči systému. „Je to způsob, jak člověk dokáže symbolicky vyjádřit svou autonomii a tělesnou nedotknutelnost, a tím si udržet svou důstojnost.“

Rozhodně přitom neplatí, že by vakcínu odmítali pouze nevzdělaní lidé, naopak. Podle jednoho z průzkumů agentury STEN/MARK odpor k očkování stoupá s dosaženým vzděláním. K zajímavému závěru došla i socioložka Jaroslava Hasmanová Marhánková, která prováděla výzkum mezi vysokoškolsky vzdělanými matkami, které odmítají očkování u svých dětí.

„Není nadsazené tvrdit, že většina mých participantek přečetla o očkování více odborných textů a publikací než průměrný dětský lékař. Řada z nich pravidelně studovala zahraniční lékařské časopisy,“ uvádí Hasmanová Marhánková. Řada odborníků se tak shoduje, že problémem zdaleka není nedostatek informací, ale spíše jejich nadbytek. A právě to může být další důvod, proč komunikační strategie Ministerstva zdravotnictví zůstávají dost nepřesvědčivé.

V Královéhradeckém kraji se už od minulého týdne očkuje v hradecké fakultní nemocnici. Nejpozději 11. ledna se k ní připojí i krajské nemocnice v Jičíně, Trutnově, Náchodě, Rychnově nad Kněžnou a ve Dvoře Králové nad Labem. Jednání probíhají i s nemocnicí ve Vrchlabí.  

Předpokládáme, že v prvním čtvrtletí postupně oočkujeme primárně zdravotníky, rizikové pacienty, pracovníky a seniory v sociálních zařízeních. Očkování další veřejnosti plánujeme zahájit zřejmě ještě v průběhu prvního čtvrtletí roku podle objemu vakcín, které bude mít Královéhradecký kraj k dispozici. Na první čtvrtletí máme v současné době přislíbeno zhruba 62 tisíců vakcín a netrpělivě očekáváme další větší objemy vakcín, které bychom měli obdržet ke konci března,“ uvedl krajský radní pro zdravotnictví Zdeněk Fink.

Hodnocení článku je 54 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto pixabay.com

Štítky vakcína, covid-19, očkování, koronavirus, komunikace, veřejné mínění

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.