Velký nápor na psychiku, hodnotí rok koronaviru ředitel liberecké hygieny Vladimír Valenta

„Samozřejmě ani to nestačí, protože potřebujeme pomoc ostatních zaměstnanců i externích," uvedl Valenta. Hygienická stanice v kraji má zhruba 100 zaměstnanců a při vyhledávání kontaktů lidí nakažených covidem vypomáhá dalších asi 30 lidí. Jsou mezi nimi policisté, hasiči i dobrovolníci. „Přišli z vlastní iniciativy nebo prostřednictvím krajského úřadu. Jsou zde i ze zdravotní školy, technické univerzity," dodal hygienik. I díky nim se libereckým hygienikům daří vyhledávat kontakty nakaženého zpravidla do jednoho dne. Valenta ale vnímá to, že ochota lidí sdělovat rizikové kontakty klesá. „Samozřejmě dopady opatření na život rodin, ohrožení zaměstnání a tak dále se projevuje na tom, co jsou lidé ochotni říkat a jak přijímat opatření, která jsou velmi omezující," uvedl.

Řešení epidemie je podle Valenty pro hygieniky prioritou číslo jedna. „Museli jsme tomu uzpůsobit kapacity všech činností a některé omezit. Třeba objem státního zdravotního dozoru v zařízeních společného stravování nebo ve školských zařízení," řekl. Podle něj není práce hygieniků stavěná na směném provozu, v důsledku epidemie ale běžná pracovní doba neplatí. „Když řešíte třeba kolektiv mateřské školy, ubytovnu, kde je potřeba udělat opatření, tak to nekončí tím, že v 16:00 odejdete, ale řeší se to i třeba v průběhu noci nebo prací z domova, o víkendu," uvedl. I před pandemií podle něj sice mívali stálou službu pro náhlé případy, připraveno ale bylo jen několik pracovníků. „V rámci epidemie je počet lidí, kteří jsou v pohotovosti nebo mají přesčasy, násobný. A je pro mě až udivující, co jsou lidé ochotni obětovat a jak se zapojit do práce," ocenil.

Přiznal zároveň, že ne všichni zaměstnanci to zvládli. „Je fakt, že někteří už odešli, protože ten nápor je opravdu velký a dali přednost jinému zaměstnání nebo předčasně odešli do důchodu," uvedl. Kvůli enormní psychické zátěži podle něj využívají pro zaměstnance i služeb psychologů. „Nápor na psychiku je velký, protože řešíte v rámci vyhledávání a opatření osobní problémy lidí. Ať už se jedná o onemocnění, úmrtí v rodině či blízkého nebo že toho člověka dáváte do karantény či izolace a znemožníte mu živnost. A je to provázené emocemi," uvedl.

Podle něj takové situace nejsou jednoduché ani pro pracovníky hygieny. „Tím spíše, že tady většina zaměstnanců jsou ženy a u nich je emotivní doprovod výraznější. A byl bych rád, aby to lidé nějakým způsobem chápali. Na druhou stranu vnímám, že to trvá dlouho, že dopady osobní, pracovní, finanční jsou značné, ale nějak se tím musíme vypořádat. To, co děláme, není z našeho nějakého plezíru, ale je to potřeba udělat," řekl. Podle něj je vždy potěší, když jejich práci někdo ocení. „Na jaře toho bylo více, ale pořád nám ještě chodí celá řada děkovných dopisů. To pomůže, byť je to pár slov na papíře," dodal.