Odolnost bakterií k antibiotikům je jedním z nejzávažnějších problémů současné medicíny. Počet mikroorganismů, které jsou rezistentní k antibiotické léčbě, v Evropě i České republice dlouhodobě roste. Za rezistenci může především nadužívání léků, říká vedoucí lékařka Antibiotického střediska Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA) Renata Tejkalová.
Bakterie odolné vůči antibiotikům se v posledních desetiletích staly běžnou součástí nemocničního prostředí. Společně s užíváním léků stoupá rezistence u mikroorganismů, které způsobují běžné infekce. Přímo v důsledku těchto nákaz způsobených odolnými bakteriemi v Evropské unii ročně umírá přes 33 tisíc pacientů.
„Je třeba si uvědomit, že antibiotika se odlišují od ostatních léků. Většina léků působí na buňky lidského těla a podporují nebo nějak modifikují jejich funkci. Antibiotika se zaměřují proti mikrobům, vyvolávajícím v lidském těle infekci, své cílové buňky zabíjejí a v ideálním případě ty lidské míjejí,“ vysvětlila brněnská lékařka Tejkalová.
Lidé si bakterie neustále vyměňují při běžném přímém i nepřímém kontaktu, a užíváním antibiotik u jednoho člověka tak dochází k ovlivňování dalších osob. Soustavné užívání antibiotik zároveň nutí bakterie vytvářet si odolnost. „Z toho vyplývá, že čím více antibiotik užíváme, tím větší množství lidí se kolonizuje rezistentními mikroby. Zdánlivě se nic neděje, protože tito lidé nemusejí ihned onemocnět. Když ale někdy v budoucnu onemocní, standardní antibiotická léčba již nemusí být účinná,“ vysvětlila Tejkalová.
K odolnosti mikroorganismů dochází nejen nadužíváním, ale také nesprávným užíváním antibiotik, a to zejména předčasným ukončením léčby nebo nedodržováním dávkovacích intervalů. Často jsou léky unáhleně předepisovány samotnými lékaři bez toho, aby nejdříve ověřili bakteriální původ onemocnění.
Antibiotika ale přijímají i ti, kteří se snaží nadbytečnému přijímání medikamentů předejít, a to na každodenní bázi. Nacházejí se totiž i ve vodě. Už dnes byly stopy antibiotik nalezeny ve dvou třetinách světových řek a vědci očekávají, že do roku 2050 vzroste koncentrace léčiv ve zdrojích pitné vody o pětašedesát procent.
Antibiotika nacházejí využití v živočišné výrobě i veterinární medicíně. Zatímco v České republice jsou pro humánní medicínu na předpis, ve světě je situace odlišná. „Ve více než polovině zemí světa včetně jednapadesáti procent amerických států a čtyřiašedesáti procent států jihovýchodní Asie se antibiotika dají koupit bez předpisu. V afrických zemích regulace prakticky neexistuje," vysvětlili v expertním stanovisku odborníci z Akademie věd České republiky.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
