Veronika Seberová je na první pohled sympatická a usměvavá mladá maminka. Má ráda historické a dokumentární filmy a knihy, hraje na klávesy a miluje sport. I přesto, že by se mohlo zdát, že jde o naprosto obyčejnou ženu, opak je pravdou. Veronika už 15 let bojuje s atopickým ekzémem, který se jí objevuje téměř po celém těle. O tom, jak dokáže tato kožní nemoc znepříjemnit život, a jak se jí podařilo zbavit se nejen začervenalé vyrážky, ale i negativních pocitů, se rozpovídala v rozhovoru pro Drbnu.
„Na ten okamžik si pamatuji dokonale. Bylo mi 13 let a zrovna jsem se účastnila školního lyžařského výcviku. Jednoduše jsem si myslela, že mám obyčejný lišej ze zimy,“ vzpomíná Veronika na dobu, kde se s atopickým ekzémem setkala poprvé. Od té doby uplynulo už 15 let. Pomyslných vykřičníků, že se jedná o toto kožní onemocnění, bylo podle ní více. „Poprvé jsem jedla exotické ovoce, maminka změnila prací prášek, a samozřejmě mě neminuly věku běžné hormonální změny,“ vysvětluje.
Co u ní vznik atopického ekzému způsobilo, dodnes neví. „Je to kožní onemocnění mnohdy neidentifikovatelného původu. Jedná se o alergickou reakci těla na určitý dráždivý podnět. Má co dočinění s autoimunitou. Jeho projevem je začervenalá vyrážka, kůže svědí, pálí a v ohybech těla praská,“ popisuje. Nelze ho zcela vyléčit, podle Veroniky se pouze střídají různé dlouhé fáze klidu a „vzplanutí“.
Zmiňované vzplanutí u Veroniky způsobuje mnoho faktorů. Nejčastěji jde o stres, který se podle jejích slov objeví na těle okamžitě. Jde ale i o různé potravinové alergie, znečištěné prostředí, nevhodné uklízecí nebo kosmetické prostředky, změny teplot nebo nedostatek spánku. „Dermatitida se mi střídavě objevuje téměř po celé ploše těla, nejvíce postižený je krk a obličej, dále pak loketní a podkolenní jamky, břicho, stehna, ruce a záda. Na krku a obličeji se bohužel projeví úplně všechno, jsou takovým deníkem mých dnů,“ vysvětluje.
I přesto, že je dnes s onemocněním dá se říct smířená, začátky byly velmi těžké. „Teď už je to sebepojetí mnohem lepší, ale cesta byla dlouhá a trnitá. Říkala jsem si, proč zrovna já, z jakého důvodu musím takhle trpět,“ vypráví. „Nikdy nezapomenu na zoufalost svou i svých rodičů, když jsme zkoušeli všechno, co bylo dostupné, utratili spoustu peněz, najezdili mnoho kilometrů, dokonce jsme byli u léčitele. Výsledkem bylo, že na dně koupelnové skříňky končilo spoustu nefungujících krémů a mastí, které mě pálily tak, že jsem jimi mohla mazat tak maximálně paty,“ vzpomíná Veronika.
Situaci nepomáhalo ani to, že Veronika zrovna dospívala, když se u ní atopický ekzém poprvé objevil. Období, ve kterém se chtějí dívky svému okolí, ale i sami sobě, líbit trávila s vlasy, obličejem a oblečením mastným od různých krémů. „Dokonce jsem si musela nechat ostříhat vlasy. Se sebevědomím to ze zřejmých důvodů nebylo nikterak valné,“ dodává.
Právě toto období patřilo podle Veroniky mezi ta nejhorší. Děti se jí ve škole smály, nechtěly vedle ní sedět v lavici, ani si s ní povídat. Ukazovaly si na ní a posmívaly se. To se ostatně stává i dnes. „Lidé si ukazují, špitají, posmívají se. Mnohdy jsem terčem štiplavých poznámek a odsuzujících pohledů. Nejhorší zážitek pro mě byl jednoznačně ten, když jsem se dozvěděla, jak jsem nezodpovědná, že s dědičnou kožní chorobou čekám dítě,“ popisuje.
Všechny tyto negativní odezvy už se Veronika naučila nevnímat. S atopickým ekzémem se smířila a snaží se obklopovat lidmi, kteří situaci chápou a podporují ji. „Nastavila jsem pozitivní mindset a razím cestu skin positivity. Naučila jsem se mít ráda i své atopické já. Zásluhu na tom má mimo jiné skutečně pravidelná, kvalitní a funkční péče o pleť, díky které jsem tu psychickou pohodu mohla naladit,“ popisuje, jak se jí podařilo cítit se lépe. Díky všem těmto krokům se jí nyní ekzém na obličeji téměř neobjevuje.
Univerzální lék, jak se projevů atomického ekzému zbavit, podle ní ale neexistuje. Každému funguje něco jiného. Tipům, recenzím na různé produkty nebo přístupům se Veronika věnuje na svém instagramovém profilu Atopické poznatky. „Obecně však platí, že je důležité najít příčiny, vyhýbat se spouštěčům a hlavně zkoušet, zkoušet a zkoušet. A nevzdávat se po prvním neúspěchu. Nejdůležitější ze všeho je však sebepřijetí. Psychická pohoda a pozitivní naladění jsou významným klíčem k úspěchu,“ radí.
Právě díky tomuto přístupu už Veroniku onemocnění neomezuje v běžném životě tolik, jako tomu bylo dříve. Lidem, kteří atopickým ekzémem trpí, proto radí: „Neřešte důsledky ekzému, ale jeho příčiny. Objednejte se na alergologii, zaveďte eliminační dietu a vyměňte nevhodné uklízecí a prací prostředky. Čtěte ke všemu složení. Zaveďte pravidelnou rutinu v péči o pleť, tělo i vlasy a zaměřte se na to, že dermatitidu dostanete pod kontrolu, nepřipouštějte si jiné alternativy. A poslední nejdůležitější bod… Zvažte, zda se vydáte cestou kortikoidů. Většina dermatologů je bohužel předepisuje jak na běžícím pásu, a to i dětem. Není to vůbec šťastné řešení,“ myslí si.
Veronika se letos poprvé účastní Týdne rovnosti tváří, který probíhá od 17. do 24. května, a který bojuje za lepší svět pro lidi s viditelnými odlišnostmi v obličeji. „Podle mě se jedná o velmi důležitý a osvětový projekt, který může přinést celospolečenskou revoluci. Jsem velice ráda, že mě oslovili, a můžu tedy i já přispět ke změně vnímání lidí s výjimečnostmi. V informování laické veřejnosti vidím možnost posunu tím správným směrem,“ uzavírá své povídání.Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Aktualizováno 31. října, 17:30
