Úsporná opatření, ke kterým přistupují lidé proto, aby ušetřili na energiích, sebou přináší i neblahé důsledky. Na Liberecku se zvyšuje počet lidí nakažených legionellou, která se objevuje zejména ve vodě. Tím, že lidé snižují kvůli šetření teplotu vody v domácnosti nevědomky vytváří ideální prostředí pro šíření bakterie legionelly.
Zatímco v loňském roce bylo v Libereckém kraji evidováno 14 případů nakažených osob v celém kraji a 7 hospitalizováno v liberecké nemocnici, letos k začátku března, už bylo kvůli nákaze bakterií legionelly v nemocnici léčeno šest lidí.
„Jedna z příčin nárůstů počtu případů je, že se vylepšuje diagnostika. Druhý podíl na navýšení je však změna chování lidí, která souvisí s energetickou krizí, kdy se snažíme šetřit a zahříváme vodu na nižší teplotu. Legionelly jsou v životním prostředí přítomné ve všech vodách a můžou kontaminovat i vodovodní systémy uvnitř budou, ať už to jsou systému v domácnostech, hotelích, ve vířivkách, ale i v nemocnicích a podobně. A jak se snižuje teplota vody, stává se ideální pro legionellu, což je teplota mezi 20 – 45 stupni. V ten moment hrozí, že se nakazíme,“ vysvětluje Jana Prattingerová, vedoucí oddělení ústavní epidemiologie a hygieny Krajské nemocnice v Liberci.
Legionella se přenáší inhalací aerosolů vody, tedy vdechováním drobných kapiček. Nejrizikovější je podle epidemioložky sprchování, odpočívání ve vířivce a podobně. Rizikové je zejména domácí prostředí, protože ve větších zařízeních, jako jsou třeba nemocnice nebo hotely, se používají jako prevence různé prostředky do vody působící i proti množení legionelly.
„Náchylní jsou k tomuto onemocnění zejména muži staršího věku, kteří mají nějaké základní onemocnění kardiovaskulárního systému nebo mají onemocněný dýchacího systému, ledvin či jde o osoby po transplantaci. Všichni tito lidé by měly být v tomto ohledu na pozoru,“ zdůrazňuje Prattingerová.
V souvislosti s tím upozorňuje i chataře a zahrádkáře, na které může číhat legionella právě tam. Legionelly mají totiž rády také stojaté vody, a tak hrozí riziko onemocnění například pokud se na chatě myjete stojatou vodou ze sudu nebo nedostatečně odpustíte vodu z vodovodu, která celou zimu stála. Rizikové jsou ale i zvlhčovače, například v podobě fontán. „V minulosti se objevily i případy lidí, kteří se nakazili při práci s hlínou či rašelinou. Lidé imunitně oslabení by si měli vzít při práci s hlínou třeba roušku, aby se chránili,“ radí Prattingerová.
Příznaky nákazy nelze poznat na první pohled. Odhalit lze onemocnění pouze speciálním laboratorním vyšetřením. Většinou začíná onemocnění teplotou, bývá vysoká i přes 40 stupňů, objevuje se suchý a dráždivý kašel, u některých pacientů se přidává průjem. Pokud je onemocnění prokázáno, musí se následně provézt odběry vody v místě, kde se nakazil a hledají se i jeho kontakty. Epidemiologové pátrají po tom, kde mohlo dojít k nákaze a sledují se všechny možné expozice aerosolu v inkubační době. Aby se mohlo zasáhnout, aby se nenakazil další lidé.
Voda v domácnosti by měla mít ideálně nad 50 – 55 stupňů. Předejít lze možné nákaze i jednoduchými triky. Například nevstoupit pod sprchu hned po jejím spuštění a nechat chvíli vodu odtéct. Je třeba udržovat v dobém stavu hadice či kohoutky, odstraňovat vodní kámen, neboť biofilm je pro bakterie ideální prostředí a napomáhá jejich růstu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.