Téměř ke třem tisícům zásahů jen v letní sezoně vyráželi v minulém roce členové Horské služby ČR. Období prázdnin je pro záchranáře z horské služby jedno z nejnáročnějších, v posledních letech totiž stoupají počty úrazů na kolech, elektrokolech i koloběžkách, což souvisí s jejich vzrůstající oblibou.
Za posledních pět let stoupl počet zásahů v letní sezoně skoro o čtvrtinu. „S počtem zásahů rostou i nároky na záchranáře. Na léto jsme ale samozřejmě připraveni. V tréninku i při zásazích se chceme soustředit na zdravotní stránku záchrany,“ říká před letní sezónou 2023 náčelník René Mašín.
Růst počtu zásahů Horské služby v letní sezóně je poměrně rychlý, za posledních pět let stoupl přesně o 24 %. Záchranáři růst případů přičítají čím dál větší popularitě dovolené na horách a rychlému rozvoji adrenalinových aktivit.
„Hory jsou dnes plné aktivit, které s sebou přinášejí těžší úrazy. Zatímco v 90. letech minulého století se po horách spíše chodilo, dnes se v mnohem větší míře jezdí a následně také padá. Cyklistika patří mezi aktivity, kde zaznamenáváme asi nejrychlejší progres počtu zranění a v tomto ohledu ji považujeme za nejvíce rizikovou,“ vysvětluje Mašín.
Potvrzují to i čísla, už druhý rok po sobě zaznamenali horští záchranáři přes tisíc úrazů cyklistů za sezónu. Fatální jsou především úrazy hlavy. „Přilba je základ. U dětí do patnácti let je povinná. Pokud by se mě někdo zeptat, jestli podporuji povinnou přilbu pro všechny věkové kategorie, zvednu obě ruce. Opětovně jsme se proto i letos aktivně připojili k osvětové kampani Na kole jen s přilbou,“ doplňuje Mašín.
Už dva roky také záchranáři nově evidují ve svých statistikách úrazy na elektrokolech. V této kolonce počet zásahů meziročně vzrostl zhruba o třetinu. Lidé často na elektrokole sedí na horách poprvé. Technika jízdy je ale na něm trochu jiná a stroj je také o poznání těžší a hůře se proto ovládá.
Letos se horští záchranáři proto více soustředí na zdravotní stránku zásahu, a tak výuku zdravovědy posílili například ve cvičeních a kurzech. „Pokud máme třeba pětidenní školení, přidáváme jeden den, který se věnuje čistě zdravotní stránce zásahu. Tato potřeba přirozeně vznikla ze stále intenzivnější spolupráce se Zdravotní záchrannou službou (ZZS) a Leteckou záchranou službou. Chceme, aby naši záchranáři používali stejnou terminologii a měli stejné metodické postupy jako záchranáři ze ZZS. Zjednodušuje to pak kooperaci s dispečinkem ZZS na dálku i se zdravotníky na místě,“ vysvětluje hlavní metodik Horské služby Pavel Horký.
Velký posun nastal před letošní sezónou také v koordinaci mezi horskými záchranáři a dispečinky ZZS. Již několik let vyvíjený systém Messenger se podařilo zdokonalit natolik, že dispečink ZZS vidí Horské záchranáře na své výjezdové mapě, ví, jestli je daný záchranář na stanici nebo v terénu a informace z výzev, které obsahují detaily o zranění, vidí horoslužebníci přímo ve svých telefonech a mohou je také editovat. „Je to velký posun. Benefit je to samozřejmě především pro zraněné turisty, ke kterým se lépe informovaný záchranář dostane mnohem efektivněji,“ doplňuje náčelník René Mašín.
Foto Liberecký kraj
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
