Počasí dnes7 °C, zítra6 °C
Pondělí 25. listopadu 2024  |  Svátek má Kateřina
Bez reklam

V Liberci vznikla laboratoř pohybové medicíny. Jako jediná v Česku kombinuje několik technologií

Unikátní laboratoř pohybové medicíny uvádí postupně do praxe v Krajské nemocnici v Liberci. Díky soustavě několika přístrojů v laboratoři dokážou diagnostikovat pohybový aparát a objevit jeho nedostatky. Následně navrhnout postup, jak je operovat a poté opět sledovat změny a vývoj po zákroku. Laboratoř pohybové medicíny mají v České republice pouze tři nemocnice, z nichž jedna je ta liberecká, která navíc jako jediná kombinuje dohromady nejmodernější radiologický zobrazovací systém EOS Imaging Edge a pohybovou analýzu prostřednictvím nejmodernější technologie.

Nejde o nový koncept, ale v České republice se téměř nepoužívá. V zahraničí, na klinikách v Ženevě, Curychu či ve Vídni běží už nějakých 10-15 let. Běžně tam funguje a je zaveden do klinické praxe. U nás je to pořád v plenkách a jsme v podstatě jediné pracoviště, které se rozhodlo jít touto cestou,“ říká Lukáš Čapek, klinický biomechanik liberecké nemocnice.

Zobrazovací přístroj dokáže vcelku vyfotit i dvoumetrového člověka

Laboratoř pohybové medicíny tvoří komplex několika přístrojů a její vybudování stálo bezmála pětatřicet milionů korun. Jedním z nich je EOS Imaging Edge, přesný radiologický zobrazovací systém s nízkou dávkou záření. Jeho největší předností je, že poskytne vysoce kvalitní snímky celého těla ve vertikální poloze pacienta.

Princip ozáření pacienta je trochu jiný než u běžné radiologie, protože je to úzký svazek záření, který pomalu popojíždí a pomalu skenuje pacienta. Celotělová expozice trvá 15–30 vteřin,“ popisuje František Šebek, vrchní radiologický asistent Centra zobrazovacích metod.

Kolem pacienta, který celou dobu stojí a přidržuje se, pouze projedou dva malé rentgenky a podle parametrů člověka určí, jak je potřeba skenovat. Podle fyziognomie konkrétního člověka také nastaví velikost dávky záření. „Dávka záření je s tímto přístrojem násobně nižší než při běžném rentgenové snímkování, protože probíhá úzkým rentgenovým paprskem. Tak že dávky jsou pěti až osminové, i přesto, že jde o celotělové ozáření,“ upozorňuje na jednu z předností moderního přístroje EOS Ladislav Endrych, přednosta Centra zobrazovacích metod.

Další obrovskou výhodou je, že jedním snímkováním získají lékaři jeden celistvý obraz člověka. „Dosud jsme na přístroji, který jsme měli k dispozici, byli schopni udělat snímek maximálně 175 centimetrů velký, složený třeba z pěti snímků. Dneska máme možnost snímkovat dvoumetrového člověka a jsme schopni jet od hlavy až ke kotníkům u celotělových skenů. Navíc jsme museli sledovat, jestli jsme správně, nemáme třeba snímky posunuté. Proces snímkování trval až 50 vteřin,“ přibližuje přednosta Endrych další z výhod zařízení EOS.

EOS také umožní zcela nový náhled na pohyb a postavení kostí pacientů. Při běžném snímkování většinou člověk leží, ovšem nyní probíhá snímkování v zátěži, když člověk stojí. A tak je snímek úplně jiný a lékař může vidět, jak je kostra zatížena v běžném životě.

Typický příklad je pacient, který má ošoupanou chrupavku. Kloub je v jiné pozici, když člověk leží, než když na něm stojí. Končetina je také v jiné ose. Toto snímkování nám umožňuje vidět člověka v zátěži, tak jak stojí nebo chodí běžně. Extrémně je to vidět na páteři, kdy v leže vypadá úplně jinak než ve stoje,“ vysvětluje ortoped Roman Mizera. A jako nejjednodušší případ uvádí rozdílnou délku končetin. „Složitě jsme slepovali snímky elektronicky a z toho odhadovali, jak je noha asi dlouhá. Měřili jsme to pravítkem, provázkem, podkládali nohy. EOS umí s přesností v milimetrech změřit délku obou končetin. Teď opravdu můžeme říct, ano, máte o 1,5 centimetru kratší nohu a může to být příčina vašich problémů. To jsme doteď takto dělat nemohli,“ objasňuje Mizera.

Lékaři tak vlastně získají 3D model pacienta. Tato metoda se hodí především na onemocnění pohybového aparátu, ve všech věkových kategoriích. Je vhodné pro děti, které mají vadné držení těla tak i pro staré lidi s degenerativním onemocněním těla. Pokud se pacient s obtížemi objeví například u neurologa, ortopeda nebo třeba fyzioterapeuta, má tento odborník možnost využít diagnostiku právě v pohybové laboratoři.

Analýza pohybu ukáže přesnou mechaniku i 3D model

Na přístrojové vyšetření EOS navazuje ještě analýza pohybu, což je nástroj, který přesně odhalí poruchu chůze či jiného pohybu pacienta. „Spočívá v tom, že na pacienta nalepíme markery, které sestaví biomechanický virtuální model pacienta. Pacient se prochází před kamerami a oni jsou schopné kvantifikovat rozsah pohybu v kloubech. Vše zajišťuje systém dvanácti kamer, silové desky, které snímají reakční sílu v chůzi a povrchové EMG pro měření povrchové aktivity,“ říká biomechanik Čapek.

Opět to pomůže se zpřesněním diagnostiky. Dříve to záviselo zejména na zkušenosti lékaře či fyzioterapeuta. Nyní se díky systému rozhoduje na základě dat. Získá totiž virtuální modely, ale i grafy, které říkají, jak moc je pacient vzdálený normě pohybu a velmi dobře lze odhalit kompenzační mechanismy, které pacient dělá.

Shrnul bych to jedním slovem – objektivizace. Dosud jsme neměli moc možností, jak pohyb hodnotit objektivně. Toto nám umožní pohyb vidět i v jiné dimenzi než jej pouze vnímat očima. Můžeme si také krásně vyhodnotit stav před terapií, udělat nějakou intervenci a vidět ten rozdíl nejen subjektivně, ale i objektivně,“ hodnotí fyzioterapeut Lukáš Landovský.

V laboratoři nyní shromažďují data od jednotlivých pacientů a ukládají je do evropské databáze, kterou rovněž ke své práci využívají. Pacienty napříč Evropou lze pak porovnávat a jednotlivé údaje využívat ke zpřesnění diagnostiky a následnému řešení.

Sledujeme, v jakém postavení jsou pacienti při normě a při patologii, kterou pak řešíme. Snažíme se, aby pacienti po operaci byli kompenzovaní v postavení páteře, aby degenerativní proces nepokračoval dál a bylo ideální zatížení svalů. Dynamická složka a jak se lidé pohybují, je hodně individuální. Tyto vlivy nejsou dobře prostudované a začíná nyní být trendem toto více studovat. V Evropě se tomu začíná věnovat asi deset pracovišť, včetně naší nemocnice,“ doplňuje neurochirurg Jan Hradil.

Cíl je vždy stejný. Nabídnout co nejefektivnější péči a léčbu pacientům.

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto Blanka Freiwilligová

Štítky laboratoř pohybové medicíny, technologie, diagnostika, nemocnice, Liberec

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

V Liberci vznikla laboratoř pohybové medicíny. Jako jediná v Česku kombinuje několik technologií  |  Zdraví  |  Zprávy  |  Liberecká Drbna - zprávy z Liberce a Libereckého kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.