Hepatitida A, známá také jako infekční žloutenka, se šíří Jabloneckem a Libereckem. Od začátku května do 17. října eviduje Krajská hygienická stanice Libereckého kraje 44 potvrzených případů tohoto onemocnění v okrese Jablonec nad Nisou, přičemž ohniska jsou zejména ve městech Desná, Tanvald a Jablonec nad Nisou. V Liberci pak hygienici pouze od září evidují 33 případů zejména u dospělých. V posledních čtyřech letech byla přitom infekční žloutenka v Libereckém kraji zaznamenána jen minimálně. Naposledy došlo k jejímu zvýšenému výskytu v roce 2019 a předtím v roce 2016.
„První případ na Jablonecku byl zjištěn v Desné v souvislosti s návštěvou příbuzných ze Slovenska. Onemocnění se v počátku šířilo zejména kontaktem s nemocnými v rodinách s nižším hygienickým standardem. Nyní řešíme i případy bez souvislosti ve standardní populaci,“ popisuje Monika Hausenblasová, ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Libereckého kraje. „V případě ohniska ve městě Liberec jsme na počátku řešili případy bez souvislosti u dospělých lidí bez cestovatelské anamnézy. V prvních zářijových týdnech bylo hlášeno i několik případů onemocnění denně. V rámci inkubační doby v rodinách následně často onemocněli rodinní příslušníci. Zdroj nákazy nebo společné vehikulum se nám zatím nepodařilo objasnit. K nákaze mohlo dojít po konzumaci nějaké kontaminované potraviny, například v Maďarsku byl virus VHA prokázán v mražených bobulovinách. Na dalším šíření nákazy se pak může podílet přenos přes kontaminované předměty. Virus virové hepatitidy A je totiž velmi stabilní vůči vlivům zevního prostředí a na různých površích za určitých podmínek může přežívat dlouhou dobu, v mražených potravinách týdny až měsíce,“ dodává Hausenblasová.
Virus virové hepatitidy A se vylučuje stolicí. K nákaze může dojít přímo od osoby k osobě, ale i nepřímo, znečištěnou neboli kontaminovanou vodou nebo potravinami a znečištěnými předměty. „V případě vody se nejedná pouze o její pití, ale rizikové jsou například i saláty, ovoce nebo jiné tepelně nezpracované potraviny, které byly znečištěnou vodou před jídlem omyty, nebo kostky ledu připravené ze závadné vody. Přenos krví je vzácný, zaznamenán byl například u uživatelů drog. K nákaze tedy může dále dojít konzumací kontaminovaných potravin, či v důsledku špatné hygieny rukou mimo jiné po použití hromadné dopravy či návštěvy nákupního centra,“ říká tisková mluvčí Krajské hygienická stanice Libereckého kraje Zuzana Balašová.
V rámci opatření proti vzniku a šíření onemocnění virové hepatitidy A se v takzvaném ohnisku nákazy, což je prostředí, ve kterém se nemocný pohyboval 14 dní před prvními příznaky onemocnění, je osobám vnímavým k nákaze doporučeno postexpoziční očkování. „Toto by se mělo provést do 14 dnů od posledního kontaktu s nemocným. Vakcíny pro tyto osoby KHS objednává přes Ministerstvo zdravotnictví. Vakcíny jsou pak dodávány do ordinací praktických lékařů pro děti a dorost a všeobecným praktickým lékařům. Celkem bylo již aplikováno 93 dávek pro dospělé, 93 pro děti do 17 let a 2 pro děti nad 17 let,“ dodává Balašová.
Nákaza se vyskytla a protiepidemická opatření byla nařízena v 5 základních školách a v 1 mateřské škole, v jenom zařízení bylo onemocnění prokázáno opakovaně. V rámci protiepidemických opatření bylo vydáno 318 rozhodnutí fyzickým osobám a 7 rozhodnutí školským zařízením.
„Nejjednodušší a spolehlivou ochranou proti onemocnění je očkování, o kterém se často mluví hlavně v souvislosti s cestami do zahraničí. Epidemické výskyty se v různých intervalech objevují však i v České republice. Vakcína proti hepatitidě A patří k těm, které jsou prověřené desetiletími používání, je dobře snášená a při kompletní vakcinaci 2 dávkami zajistí velmi dlouhou, často až celoživotní ochranu,“ doplňuje mluvčí hygieny.
„Nespornou výhodou očkování je to, že očkovaná osoba neonemocní, a také se nemusí podrobit lékařskému dohledu. Ten spočívá v tom, že osoby v rizikovém kontaktu s nemocným, kterým se neprokáže imunita proti virové hepatitidě A, musí docházet k pravidelným prohlídkám v předepsaných intervalech, a to za 30 a 50 dní, spojených s odběry a vyšetřováním krve a zjišťováním klinických příznaků onemocnění po inkubační dobu v délce 50 dní,“ vysvětluje Hausenblasová. „Tyto osoby se také nesmí účastnit hromadných akcí, při kterých se vyžaduje bezinfekčnost účastníků, jako jsou dětské letní tábory, školy v přírodě, ozdravovny, lázně či brigády, nesmí navštěvovat veřejné bazény a sauny, jsou vyloučeny z dárcovství krve a jiného biologického materiálu. Kromě omezení zájmových aktivit toto omezení může vážně ohrozit výkon zaměstnání. Osoby pracující v činnostech epidemiologicky závažných, při kterých přicházejí do kontaktu s potravinami, mají uloženou povinnost zdržet se veškerých činností ve stravovací službě, při kterých se manipuluje se surovinami, polotovary, potravinami, které se dále tepelně neupravují, dále činností spojených s výrobou potravin a manipulací s nebalenými potravinami, které se dále tepelně neupravují. Dále mají povinnost se zdržet činností při výrobě kosmetických prostředků a při provozování úpraven vody a vodovodů.“
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.