Za první čtyři měsíce roku evidují hygienici v Libereckém kraji už 22 případů lymeské boreliózy. Podle nich se tak potvrzuje, že aktivita klíšťat už nekoresponduje s ročními obdobími, ale s klimatickými podmínkami a oteplováním.
Podle hygieniků jsou infekční všechna tři vývojová stadia klíšťat. „Při prohlídce těla musíme dát pozor na nymfy klíšťat, které jsou velmi malé a snadno se přehlédnou. Klíšťata po těle putují a trvá jim delší dobu, než se zakousnou, je proto dobré prohlídku těla druhý den zopakovat,“ vysvětlila Monika Hausenblasová, ředitelka odboru protiepidemického liberecké krajské hygieny.
„Z výsledků projektu Klíšťata ve městech máme ověřeno, že k nákaze může dojít i v městských parcích. Vhodné je používat do přírody světlý oděv, na kterém si klíšťat lépe všimneme, nejlépe s dlouhými rukávy a nohavicemi zastrčenými do ponožek a samozřejmě repelentní přípravek. Musíme myslet na to, že nástřik je třeba po nějaké době zopakovat,“ doplnila.
Za první 4 měsíce roku evidují hygienici již 22 případů lymeské boreliózy. V měsících lednu a únoru to bylo po 4 případech, 6 případů v březnu a 8 případů v dubnu.
Ještě závažnější nemocí způsobenou klíštětem je encefalitida. Jako ochrana před ní přitom funguje očkování. Nejvhodnější aplikace je v zimě. Očkovat se podle hygieniků může každý, pro lidi starší 60 let se doporučuje a doporučuje se i všem, co tráví více času v přírodě.
A co dělat, když už se klíště přisaje? „Přisáté klíště je třeba odstranit co nejdříve, abychom snížili možnost přenosu nákazy. Před manipulací s klíštětem místo dezinfikujeme nejlépe prostředkem na bázi jodu, klíště jemně nejlépe za pomocí pinzety vyvikláme a poté znovu dezinfikujeme. Klíště nikdy nemačkáme a nemanipulujme s ním holýma rukama,“ připomněla mluvčí hygieny Zuzana Balašová.
Místo po přisátí klíštěte je poté potřeba zhruba deset dní sledovat. „Při podezření na infekci, která se projevuje u klíšťové encefalitidy v prvním stadiu podobně jako chřipka - tedy teplotou, bolestí hlavy nebo u lymeské boreliózy červenou skvrnou s blednoucím středem na kůži v místě přisátí klíštěte, je potřeba ihned vyhledat lékaře. Klinické příznaky se ovšem mohou lišit, nemusí byt vždy přítomny tyto takzvané typické,“ dodala mluvčí.
I přes vážné následky encefalitidy je proočkovanost v Česku stále poměrně malá, očkování má pouze 48 procent lidí. „Lidé často argumentují nedostatkem času, používáním jiných přípravků k ochraně, jejichž účinnost je s očkováním však nesrovnatelně nižší nebo tím, že se nevyskytují v rizikových oblastech. Česká republika dlouhodobě patří v rámci EU k zemím s nejvyšším počtem případů onemocnění touto neuroinfekcí. V loňském roce jsme evidovali 37 případů onemocnění, nikdo nebyl očkován,“ řekl Hausenblasová.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám