Středa, 2. července 2025, 15:01
Druhý červenec je ve světovém kalendáři zapsán jako Mezinárodní den proti zapomínání. V tento den je proto na místě zamyslet se nad tím, zda zapomínání jmen, hesel nebo důležitých dat je způsobeno jen běžnou únavou, nebo je už příznakem přicházející nemoci. Včasné rozpoznání poruch paměti je klíčové pro případnou léčbu i kvalitu života pacienta. Prevencí před ztrátou paměti může být její pravidelný mentální trénink.
Podle Světové zdravotnické organizace žilo v roce 2021 na světě přibližně 57 milionů lidí s demencí, přičemž každý rok přibývá téměř 10 milionů nových případů. „Demence je souhrnný název pro celou řadu onemocnění a poranění, která vedou k postupnému úbytku kognitivních funkcí v důsledku poškození mozku. Nejčastější formou je Alzheimerova choroba, která může být příčinou 60–70 % všech případů. Demence je sedmou nejčastější příčinou úmrtí na světě a jednou z hlavních příčin invalidity a závislosti u starších osob,“ říká mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (VZP ČR) Viktorie Plívová.
Důležité je podle ní věnovat pozornost změnám v chování a paměťových funkcích. „Včasné rozpoznání poruch paměti je klíčové pro případnou léčbu i kvalitu života pacienta. Mezi první příznaky patří například zapomínání věcí nebo nedávných událostí, ztráta orientace při chůzi nebo řízení, problémy se sledováním konverzace nebo ztráta pojmu o čase,“ podotýká.
Mezi nemoci, které ohrožují paměť, patří nejčastěji Alzheimerova choroba, progresivní forma demence, která narušuje paměť, myšlení a každodenní fungování. Dále to je vaskulární demence, která vzniká v důsledku nedostatečného prokrvení mozku, často po cévní mozkové příhodě, a vede k náhlému nebo postupnému poklesu kognitivních schopností. Výrazně zasáhnout paměť, způsobovat halucinace a ovlivňovat pozornost i bdělost může i Parkinsonova choroba. Frontotemporální demence pak postihuje především čelní a spánkové laloky mozku, což se projevuje výraznými změnami osobnosti, sociálního chování a jazyka, přičemž se často objevuje už v mladším věku. Kromě těchto specifických diagnóz existují i další faktory ohrožující paměť, jako je chronické užívání alkoholu, infekce, nádory, úrazy či deprese.
Udržet si duševní svěžest i ve vyšším věku pak může výrazně pomoci pravidelný mentální trénink. „VZP ČR poskytuje všem svým klientům nad 65 let příspěvek na podporu tréninku a testování paměti. Tento příspěvek lze uplatnit buď na nákup kognitivních pomůcek doporučených Českou alzheimerovskou společností, nebo na testování paměti ve vybraných lékárnách uvedených na www.lekarnici.cz. Cílem této iniciativy je podpořit aktivní péči o kognitivní zdraví a nabídnout seniorům dostupný způsob, jak si udržet duševní kondici,“ dodává Plívová.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám