Veterináři potvrdili ve Cvikově ohnisko newcastleské choroby, je čtvrté v ČR

„Nákaza byla potvrzena v malochovu zhruba čtyř desítek kusů kura domácího, v němž došlo k náhlému úhynu části drůbeže. Zbývající drůbež v chovu byla v souladu s legislativou utracena. Na místě veterinární inspektoři přijali opatření k zabránění dalšího šíření nákazy. Obce v okolí byly informovány o rizicích nákazy a preventivních opatřeních, nebyla však přijata mimořádná veterinární opatření dopadající na chovatele v okolí,“ říká mluvčí SVS Petr Vorlíček.

K přenosu nákazy dochází přímým kontaktem s infikovanými ptáky nebo nepřímo prostřednictvím kontaminovaného krmiva, vody, pomůcek či obuvi. „Nejpravděpodobnější zavlečení do chovů bývá po kontaktu s volně žijícími ptáky. Proto SVS chovatelům drůbeže a jiných ptáků doporučuje důsledné dodržování opatření biologické bezpečnosti, spočívající zejména v ochraně chovaných ptáků před kontaktem s volně žijícími ptáky,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Krmivo a napájecí vodu určenou pro chované ptáky je podle něj vhodné umístit do budov, popřípadě pod přístřešky, aby nedošlo k jejich kontaminaci trusem volně žijícího ptactva. Rovněž doporučuje v chovu umístit ochranné sítě proti volně žijícímu ptactvu.

V případě zvýšených úhynů, změn ve zdravotním stavu nebo produkci vajec, je nutné neprodleně informovat místně příslušnou krajskou veterinární správu. Analogický postup SVS doporučuje v případě nálezu zvýšených úhynů volně žijících ptáků v dané lokalitě. „Newcastleská choroba se u drůbeže neléčí, ale je možné proti ní vakcinovat. SVS vybízí chovatele k nákupu již vakcinované drůbeže od prověřených dodavatelů,“ dodal Semerád. V ČR jsou povinně proti nákaze vakcinovány reprodukční chovy kura domácího a chovy nosnic nad 500 kusů.

Newcastleská choroba, známá také jako pseudomor drůbeže, je vysoce nakažlivé virové onemocnění postihující především hrabavou drůbež. Nejčastěji bývá postižen kur domácí, ale onemocnět mohou i krůty, pávi, bažanti, perličky, holubi, křepelky, koroptve. Kachny a husy jsou rovněž vnímavé, avšak onemocnění u těchto druhů se objevuje zřídka. Vnímaví jsou i pštrosi a mnoho druhů volně žijících ptáků.

„Původcem onemocnění je ptačí paramyxovirus sérotypu APMV-1. Onemocnění má podobné příznaky jako ptačí chřipka a projevuje se trávicími, respiratorními a nervovými příznaky, způsobuje ztráty produkce a může vést k hromadným úhynům. V některých případech dochází pouze ke zvýšeným úhynům bez zjevných klinických příznaků. Choroba se vyskytuje celosvětově, přičemž v rámci Evropy je nejvíce ohnisek hlášeno z Polska,“ uzavírá mluvčí SVS.