Veterináři: Česko je po třech letech znovu zemí bez afrického moru prasat

Africký mor prasat je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, má ale rychlejší průběh a nakažená zvířata téměř vždy hynou. Proti nákaze není lék, prasata se musí utratit. V Libereckém kraji se první případ objevil v prosinci 2022 na Frýdlantsku u hranic s Polskem. Komerční chovy prasat domácích v kraji ale nákaza nezasáhla, laboratoře ji v minulých letech prokázaly jen u ulovených nebo uhynulých divokých prasat. Na AMP vyšetřila laboratoř přes 15.000 divokých prasat, nákazu potvrdila u 85. Poslední pozitivní případ potvrdila 14. srpna 2024.

Česko je podle veterinářů ve světě unikátní tím, že se dokázalo s nebezpečnou nákazou v populaci divokých prasat vypořádat v krátké době už podruhé. V roce 2017 řešila veterinární správa nákazu na Zlínsku, v Libereckém kraji ale zasáhla výrazně větší území. Boj s nákazou přišel podle ředitele liberecké veterinární správy Romana Šebesty veterinární správu na 56 milionů korun. Jen na zástřelném a nálezném vyplatila veterinární správa myslivcům za poslední tři roky 24 milionů korun, z toho 13,5 milionu v Libereckém kraji.

Africký mor se u divokých prasat prokázal hlavně na Frýdlantsku a Liberecku s jedinou výjimkou, kdy laboratoř nákazu v květnu 2023 potvrdila u divočáka uloveného v Ralsku na Českolipsku. Ani označení za zemi prostou AMP neznamená okamžité zrušení všech bezpečnostních opatření zavedených v souvislosti s nákazou. Vymezené ochranné pásmo I a s ním spojená opatření a zvýšený monitoring dál platí ve Frýdlantském výběžku. Ochranné pásmo tam navazuje na ochranná pásma vymezená kvůli nákaze v sousedním Polsku.

"Bude se tam dál dělat monitoring, čili další vyšetřování ulovených, případně nalezených kusů na africký mor prasat, aby se nám nestalo, že by se nákaza znovu dostala do vnitrozemí, a ohrozila tak chovy domácích prasat a volně žijící prasata v dalších regionech," řekl Šebesta. V lokalitě budou dál myslivci intenzivně lovit a budou dostávat 1000 korun za každý zastřelený a 2000 korun za každý nalezený uhynulý kus. U bachyní nad 80 kilogramů je zástřelné 10.000 korun, cílem je podle Šebesty snížit populaci divokých prasat v lokalitě.

Nákaza zůstává hrozbou, s africkým morem bojují za hranicemi nejen v Polsku, ale také v Německu a na Slovensku. Nákaza je také například v Rumunsku, Itálii, Španělsku nebo v pobaltských zemích, kde se stejně jako v Polsku nebo Rumunsku dostala i do chovů domácích prasat včetně velkochovů. Šíření afrického moru prasat není navíc spojené jen s migrací divokých prasat, souvisí také s produkty, které pocházejí z volně žijících prasat, ať to jsou trofeje, maso nebo výrobky.

Podle ředitele veterinární sekce SVS Petra Šatrána veterináři pozorují zejména situaci na Slovensku. "Tam je zřejmý posun afrického moru prasat z východu na západ, v současné době je zhruba 30 až 40 kilometrů od české hranice, to znamená, že je reálná šance, že africký mor prasat přijde i ze slovenské strany. Bedlivě sledujeme, zda nákaza přestoupí řeku Váh či nikoliv, protože řeka je poslední přírodní bariéra," uvedl. Dodal, že řeka nepředstavuje absolutní bariéru, protože prasata jsou schopna ji přeplavat.