S kompletní přestavbou celého areálu Krajské nemocnice Liberec v Husově ulici počítá její nový projekt. Jako reálná se ale zatím jeví jen výstavba centrálního urgentního příjmu za 1,5 miliardy korun. Právě kvůli němu byl nový ucelený projekt vytvořen.
"Aby to, co se bude v budoucnosti stavět, bylo zařazeno do konceptu širšího," vysvětlil člen řídícího výboru projektu modernizace krajské nemocnice Petr Moos. Právě nekoncepčnost lékaři liberecké nemocnice v minulosti kritizovali. "Dosud jsme stavěli stylem, tady máte peníze a postavte za ně co nejvíc. Bylo to takové záplatování. Teď budeme stavět s jasnou vizí supermoderní nemocnice, podle toho, co potřebujeme," uvedl už dříve přednosta Centra urgentní medicíny Richard Lukáš.
Nemocnice modernizaci nutně potřebuje, protože stávající budovy v areálu nevyhovují prostorově a neumožňují ani další rozvoj. Nový souhrn opatření počítá s přestavbou nemocnice v pěti etapách, kdy by několik propojených pavilonů mělo vytvořit jeden objekt a nahradit současných 35 budov. "Každá etapa si odhadem vyžádá miliardu až 1,5 miliardy korun," uvedl Moos.
Takzvaný generel je vytvořen tak, aby nebyla ohrožena funkčnost nemocnice, i kdyby se uskutečnila pouze první etapa zahrnující výstavbu urgentního centra. Jeho výstavba je pro nemocnici nyní nejdůležitější. Centrální příjem nemá, přestože je největším zdravotnických zařízením v Libereckém kraji a její traumatologie či neurochirurgie ošetřují pacienty z celé země. V Liberci je ročně hospitalizováno na všech odděleních kolem 40.000 pacientů a lékaři provedou přes 15.500 operací. Ambulancemi nemocnice projde dalších více než 466.000 nemocných.
Pavilon urgentní medicíny by měl vzniknout ve spodní části areálu v Kristiánově ulici. V místě, kde je dnes stará interna, autoservis s myčkou a dva domky využívané administrativou nemocnice. Aby mohla nemocnice budovy zbourat, koupila nyní od VZP za 28,3 milionu korun její sídlo ve Vzdušné ulici v Liberci. Právě tam chce svoji administrativu přemístit.
Nemocnice se teď chystá vypsat architektonickou soutěž na podobu pavilonu a oslovit své akcionáře, za jakých podmínek jsou ochotni výstavbu podpořit. V nejpesimističtější variantě se počítá s výstavbou bez evropské dotace s roční splátkou úvěru na 20 let ve výši 67 milionů korun. Hejtman Martin Půta dnes za většinového akcionáře uvedl, že kraj by byl schopen ročně přispět až 50 miliony korun. Minoritními vlastníky jsou města Liberec a Turnov, nemocnice bude usilovat o podporu všech tří akcionářů.
Nemocnice předpokládá, že s výstavbou pavilonu urgentní péče by mohla začít v roce 2018, hotovo by mohlo být o dva až 2,5 roku později. V šestipodlažním pavilonu s heliportem by měly být centrální příjem, operační sály, ARO, JIP, neurologie, iktová jednotka, traumacentrum i všeobecná chirurgie. V pavilonu by mělo vzniknout i centrum vysokoškolské výuky a biochemie, laboratoře má nyní nemocnice v pěti budovách.
Napsala ČTK a Michael Daněk
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
