Počasí dnes4 °C, zítra0 °C
Neděle 22. prosince 2024  |  Svátek má Šimon
Bez reklam

Útoky proti etnickým Rusům se můžou opakovat, říká egyptolog Miroslav Bárta

Tragédie, ke které došlo na okraji Moskvy, nemusí být ojedinělou událostí. Podle egyptologa Miroslava Bárty může podobných útoků na etnické Rusy na jejich území přibývat. Nejen o tom mluví v dalším díle podcastu Nový svět, kterým provádí společně s Martinem Kovářem a Michalem Půrem. O stavu společnosti nejen u nás, ale také v Rusku, se rozpovídal také v rozhovorovém seriálu Bez servítků na Drbně.

Banky by měly ustoupit od hlasového ověřování identity svých klientů, říká vědkyně Barbara Zitová

Umělá inteligence v dnešní době dokáže napodobit mluvu člověka tak, že skoro nepoznáme rozdíl, říká docentka Barbara Zitová z Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR. Softwaru k tomu stačí pár minut záznamu reálného mluveného projevu...

Svět je v pohybu, náhled na starší i nedávnou historii se neustále, často dramaticky mění, a „budoucnost“ je dnes. Egyptolog Miroslav Bárta, historik Martin Kovář a co-founder DATARUNu Michal Půr provádí novou realitou v podcastu Nový svět. Všichni tři teď vyráží mezi své posluchače s živými vystoupeními Nový svět: zrození. Vše podstatné k tour najdete zde.

V jakém stavu je naše společnost? Jsme po covidu, probíhá vleklá válka na Ukrajině a ze všech stran posloucháme informace o klimatické krizi. Jak to na nás dopadá?
Myslím si, že jsme vyspělejší společnost, protože jsme si prošli několika krizemi. Jak jste zmínil, prošli jsme si covidem, kde jsme katastrofálně neuspěli ve srovnání s vyspělým světem. Tím myslím třeba naše deviantní zavírání škol a podobně. Tam se potvrdilo, že nejsme vyspělá demokracie. Prošli jsme si začátkem války na Ukrajině a energetickou krizí, dá-li se to tak říct. Konečně lidé pochopili, že každá společnost je přirozeně determinována, jak technologiemi, které máme k dispozici, tak cenou energií. Narazili jsme na limity německého „změna díky obchodu“ (Wandel durch Handel). Všechno nás samozřejmě posunulo nějakým směrem. Nejvíc se člověk učí z chyb. Je proto důležité, abychom se z nich poučili.

Jaké následky si neseme?
Například následky zanedbaných dětí, kterým jsme na skoro dva roky zavřeli školy. Neseme si také následky toho, že naše energetická politika není v nejlepším stavu, takže máme jedny z nejdražších energií v Evropě a čelíme ztrátě konkurenceschopnosti. To přirozeně nikomu nepřidá. Nicméně je to důležité, protože je to součást naší diagnózy, protože víme, kde jsme udělali chyby. Druhou věcí je stav společenské smlouvy a komunikace různých částí společnosti mezi sebou.

Zkuste to rozvést.
Už v roce 2016, kdy jsme na toto téma dělali seminář v poslanecké sněmovně, bylo zřejmé, že je něco špatně. Dneska to už lidem naštěstí zčásti také došlo. Je důležité zasypávat příkopy, tak jak to třeba dělá Petr Pavel. Není dobré vymezovat se v rámci nějakých svých hradů stylem „já jsem liberál“, „já jsem konzervativec“ a vzájemně po sobě pálit těmi nejtěžšími zbraněmi. Je potřeba si také naslouchat, protože nikdy není pravda jen na jedné straně. To nám tady rovněž hodně chybí. Člověk se samozřejmě učí příkladem, takže jak radikálně se vyjadřují politici, jak se chová poslanecká sněmovna, vrcholní představitelé státu, tak to pak přebírá společnost. Proto bych nám přál trochu více leadershipu a více schopnosti naslouchat.

Chybí nám v dnešní době skuteční lídři?
Jde vlastně o jeden ze sedmi zákonů vývoje civilizací. Když civilizace ztratí směr a vizi, pak se přestává vyvíjet, a je to začátek jejího konce. S tím leadershipem je to samozřejmě ošemetná věc. Jsou myslitelé, kteří řeknou, že jsme ve společnosti, která leadership nepotřebuje. Je to jejich legitimní názor. Pořád si ale myslím, že potřebujeme lidi, kteří vidí dál, za horizont běžných událostí a dokáží ostatní namotivovat. V tom se pozná lídr v politice. Ten se tolik neřídí preferencemi voličů, ale jde si za svou vizí a dokáže pro tu vizi voliče nadchnout a získat. V tom je obrovský kontrast oproti běžnému politikovi. Problém s leadershipem souvisí samozřejmě i s tím, že jsme tu měli třicet blahobytných let, kdy jsme toho tolik nemuseli řešit ani v ekonomice, úvěrová krize na nás tolik z Ameriky nedolehla a v době blahobytu nebyl leadership tolik potřeba. V dobách krizí se přirozeně objevuje a já si myslím, že je jen otázkou času, kdy tady uvidíme lídry, za kterými budeme chtít jít.

Koho vy považujete za lídra a osobnost posledních let?
Já na podobné otázky zásadně neodpovídám. V oblasti technologií je to ale například Steve Jobs a jeho legendární uvedení první verze iPhone na trh. Na Youtube je celý záznam, který by se měl pouštět na školách. Svět mění také třeba Elon Musk.

Často mluvíte o tom, že je potřeba budovat vzdělanostní společnost. Jak se to slučuje s tím, že čím dál častěji slýcháme, že je potřeba motivovat žáky ke studiu učebních oborů? Slučuje se to?
Myslím si, že absolvovat střední odbornou školu se nevylučuje se vzdělaností. Vzdělanost se zakládá na tom, že každý člověk projde velice slušným vzděláním v prvních devíti letech základní školy. Poté následuje maturita nebo výuční list. Bezpochyby jsou to lidé, kteří jsou připravení stát se plnohodnotnými občany. Vzdělanost není synonymem pro absolventa gymnázia nebo univerzity a protipólem absolventa střední školy. To se vzdělaností nemá nic společného. Vzdělanost vede lidi k odpovědnosti za sebe, za své okolí, za svou zemi, za svou práci. Vzdělaní lidé mají přirozenou žízeň po poznávání světa a jeho chápání. Ne nutně k tomu musíte mít vysokou školu.

Stačí chytrý telefon a QR kód. Umělá inteligence dokáže poradit, jak se chovat v případě útoku střelce

Jak se chovat v případě útoku aktivního střelce, by mohla poradit umělá inteligence. Měsíc po tragické události na filozofické fakultě přišly spolky Presafe a Odborný institut ochrany obyvatel s bezplatným chatbotem, který by měl rychle a jednoduše...

A daří se nám vytvářet vzdělanostní společnost?
Samozřejmě, že spíše nedaří. První, kde se vždy škrtá, je školství a kultura. To jsou přitom základní pilíře identity národa a limitující parametry vzdělané, a tím pádem i demokraticky silné společnosti . Proto taky vidíte, že covid nejlépe zvládly společnosti, které jsou vzdělanostní, je tam obvykle politicky relativně hodnověrný leadership a vysoká úroveň demokracie. Mluvím o Dánsku, Švédsku, Německu, Itálii, Francii a podobně. My do vyspělé demokratické společnosti máme v mnoha ohledech ještě dlouhou cestu. Další věc, která tu je, je jakási podprahová nenávist k elitám, a to snad od dob Bílé hory. Tady když chcete například založit prestižní soukromou školu, tak vám všichni hází klacky pod nohy. Přitom soukromé a státní školství se nevylučuje a měla by mezi nimi být nějaká symbióza. Právě v heterogenitě společnosti spočívá její síla. Svět se stává mnohem složitější a my na to moc dynamicky nereagujeme. Typicky v Česku v aplikací umělé inteligence ve školách a podobně.

Vloni jste se stal členem Americké akademie umění a věd. Stal jste se tak jedním z více než 40 mezinárodních čestných členů z 23 zemí. V čem bychom se mohli v americkém školství inspirovat?
Pokud jde třeba o Břečťanovou ligu, tak v oblasti studia těch oborů je to prakticky všechno. Od nabírání profesorů až po kvalitu studentů. Americké školství, především to soukromé, bojuje se spoustou věcí, které jsou obrazem společenského vývoje. Všichni si vybaví třeba plagiátorství bývalé rektorky na Harvardu. Pokud jde skutečně o studium oborů jako takové, zjednodušeně vědu a výzkum, tak ty jsou stále nejlepší na světě. Proto tam taky všichni chtějí a platí za to obrovské peníze. Možná bychom v tuzemsku měli trochu zvýšit výšku toho pomyslného nebe. Když budu parafrázovat mého kamaráda Mojmíra Hampla, klademe si jednoduše malé cíle. Proto žádná naše univerzita není mezi první stovkou, dvoustovkou ani třístovkou.

Jak výrazně to ovlivňuje systém a jak moc složení učitelských sborů?
Je to jednoduché, když máte peníze, můžete si dovolit najmout nejlepší profesory. Samozřejmě v Americe je to jednoduché. Je to velký hub, který ty mozky přitahuje. Bude to tak i nadále. Lidé tam mají na co se spolehnout. Je to obrovská kariéra, stát se profesorem na univerzitě Břečťanové ligy. S tím souvisí i jejich zajištění včetně doby po ukončení kariéry. To tady neexistuje. Všichni Americe závidíme, ale měli bychom začít dělat něco, abychom jim závidět nemuseli.

V roce 2020 jste podepsal petici Zastavme nové formy cenzury – Petice proti omezování svobody slova na sociálních sítích od spolku Společnost pro obranu svobody projevu, která reagovala na stupňující se cenzuru konzervativních názorů na sociální sítích. Jak jsme na tom s cenzurou na internetu aktuálně?
Je to velice složitá otázka. Oba víme, že na toto téma nejsem žádný odborník. Čerpám z toho, co čtu a slyším. Myslím si, že je legitimní uzavřít kanál, který hanobí rasu nebo náboženské vyznání. Je to jasně postižitelná věc a něco podobného by se šířit nemělo. Obzvlášť v Evropě po zkušenostech 20. století. Na sociálních sítích by měl mít jednou každý svůj unikátní identifikátor, aby se mohl zodpovídat za to, co říká. Když něco řeknete na veřejné přednášce, tak jste snadno postižitelní. Lidé na sociálních sítích ale získali dojem, že jsou anonymní ,a tím pádem debata často připomíná žumpu. Člověk by měl zodpovídat za to, co napíše. Velkou pomoc i v tomto ohledu může sehrát umělá inteligence, která bude schopna identifikovat kanály a boty, které mají za úkol metat hnůj na cokoliv, co se jim hodí nebo za co jsou placeny. Identifikace těchto míst, které jsou součástí hybridní války vedené proti západu řadou zemí, bychom díky umělé inteligenci mohli zvládnout a tento prostor udržet takový, aby mnohem víc kultivoval než deprivoval. Berte to jako laické vyjádření. Bohužel máme takový zvyk, že často přicházíme s čistě českými řešeními, a toho bychom se měli vyvarovat.

Neplodnost trápí zhruba každý desátý pár. Příčinou bývá věk, říká specialista na umělé oplodnění Štěpán Machač

Odkládání založení rodiny je dnes nejčastějším důvodem návštěvy zařízení pro asistovanou reprodukci. „Optimální čas pro otěhotnění je u ženy od pětadvaceti let do dvaatřiceti,“ říká doktor Štěpán Machač z IVF Clinic Olomouc. Ten je zároveň předsedou...

Zastavil bych se u následků války na Ukrajině, které ovlivňují nejen západní Evropu, ale také samotné Rusko. Stav společnosti v Rusku je ovlivněn, mimo jiné, ekonomickými následky vedené války. Před nedávnem jsme sledovali tragédii, která se odehrála na okraji Moskvy. V jakém stavu je stav společnosti v Rusku a jak reálné je, že probíhající válka vyvolá nějaké pnutí v oblastech Čečenska nebo jiných částech Ruska?
Když se zeptáte zpravodajů, kteří tam působí, tak vám často poví, že mají velmi omezené možnosti, jak identifikovat, co si ruská společnost skutečně myslí. Pokud tedy nemluvíme o intelektuálech v Moskvě nebo Petrohradě. Proto si myslím, že je hodně složité hodnotit stav ruské společnosti v této době. Jejich elity jsou aktuálně buď na straně režimu, nebo jsou ostře konfrontovány s politikou režimu. Úplně jiná kapitola je ruský venkov, který zřejmě akceptuje oficiální stanovisko vlády a nemá moc možností se zabývat tím, jak je to doopravdy. Nemyslím si, že by v Rusku hrozila nějaká vzpoura ve smyslu středoevropského roku 1989. To není pro Rusko typické. Domnívám se ale, že se může velice dobře stát, a je to reálnější scénář, že se budou opakovat útoky proti etnickým Rusům. To, co se stalo na okraji Moskvy, je tragédie, a to bez ohledu na to, kdo je agresor na Ukrajině. Dědictví bývalých zemí sovětského svazu, včetně Čečenců nebo Tadžiků, může promluvit do nálad v Rusku. A nemylme se, tragédie školy v Beslanu tam nikdo nezapomněl. Těžká suprese opozice a boj s islámem, to je něco, co Rusům může připomínat tikající bombu. Jen v Moskvě žijí dva miliony muslimů, což je populace, která si chce bezesporu vést svůj každodenní život. Mezi nimi je samozřejmě řada radikálů. Viděli jsme to u moskevského neštěstí. Šlo o pár relativně dobře vyzbrojených lidí, kteří napáchali neskutečné škody - na lidských životech, materiální, psychologické. Utrpěla prestiž vládnoucích elit. Myslím si, že tohle reálně Rusům hrozí do budoucna. Druhá věc je ad hoc uzavřené spojenectví s Čínou. Rusko a Čína nikdy nebudou strategickými spojenci. Je to jen účelové spojení, protože Rusové musejí prodávat levnou naftu a naopak potřebují vojenské a další vybavení z Číny. Je to sňatek z rozumu. Jejich hranice, která má více než čtyři tisíce kilometrů, je potenciálně velmi nestabilní, protože Čína ví, že se Rusko vyčerpává válkou. Svým způsobem ji považuji za jedno z velkých globálních geopolitických rizik ve střednědobém horizontu. Třetí věcí je ekonomická situace. Víme, že data o Rusku nejsou spolehlivá. Je ale jasné, že agrese na Ukrajině pohlcuje značné finanční a lidské zdroje. Navíc země přechází na vojenskou výrobu, což je druhá věc. Objektivně to jsou důvody, aby tam mohla klesat životní úroveň.

Jak výrazně reálně poklesává v důsledku evropských sankcí?
Nebyl bych tak velký optimista. Všechny ty balíčky sankcí se do značné míry transformovaly v export do Ruska přes třetí země. Všichni víme, jak v roce 2022 raketově narostly exporty ze zemí ve střední Asii do Ruska. Sankční balíčky nějaké dopady mají, ale nepřeceňoval bych je.

Takže se Rusko nechová sebedestrukčně?
Není to tak jednoduché. Na druhou stranu slyšíme od řady analytiků, že se Rusko nesmí dostat skokově do imploze, kdy by mohlo ztratit kontrolu nad svým jaderným arsenálem. To nikdo na světě nechce. Mají více než 3600 nasazení schopných jaderných hlavic.

Pojďme teď k vaším aktivitám. Co vám aktuálně bere nejvíce času?
Aktuálně je to příprava na expedici v Egyptě, která začíná za necelé dva týdny. Budeme také začínat nové projekty. Navíc jsem člověk, který je hodně impulsivní, a tak je pro mě velkou výzvou každý pátek psát Civilizační forum pro Datarun. Je to velká výzva, protože to potřebuje pravidelnost, a právě pravidelnost je můj velký nepřítel. Nemůžu opomenout ani shánění peněz na egyptologii.

Zmínil jste tour Nového světa. Jaké jsou plány s ní?
Zamíříme do Brna, Ostravy, Prahy a Olomouce. Myslím, že větší plány naživo už letos mít nemůžeme. Podle toho, jak se rychle vyprodávají lístky, tak příští rok přijde na řadu O2 aréna. Nebo aspoň ta malá. Největší výzvou je udržet kvalitu práce, protože s nějakým nastavením vstupujete do projektu, pak to pokračuje a není vůbec žádný problém uspět jednou nebo dvakrát. Problém je udržovat vysokou laťku. Přejeme si, aby to tak zůstalo a taky chceme mít témata, která budou povzbudivá pro naši zemi. Chceme být pozitivní a dělat Nový svět tak, jak se nám to dařilo doposud od minulého jara. A jsme moc vděční za podporu našich posluchačů. A je jich opravdu hodně. Co ale v plánu určitě je, je vydávat tento podcast paralelně i anglicky. Myslím, že na to má.

Tvůrčí krize tedy zatím nepřichází?
Ne, určitě ne. Nevídáme se denně a není to práce na plný úvazek. Dokud nás to bude bavit, a věřím že to bude ještě dlouho, tak to bude dobré a krize nebudou.

Hodnocení článku je 74 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto Datarun

Štítky Rusko, Miroslav Bárta, krize, Moskva, Čína, školství, sociální síť, válka, COVID-19, ruská invaze na Ukrajinu, Nový svět, Datarun, rozhovor, Bez servítků

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Útoky proti etnickým Rusům se můžou opakovat, říká egyptolog Miroslav Bárta  |  Bez servítků  |  Drbna  |  Liberecká Drbna - zprávy z Liberce a Libereckého kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.