Epizody přejídání se objevují u lidí s mentální bulimií, kteří se snědeného jídla následně zbavují například zvracením. Je poruchou také to, když se člověk „jen“ přejídá? A kde je hranice mezi „běžným přejedením“ a přejídáním signalizujícím poruchu? To vysvětluje Mgr. Lucie Faltýnková, sociální pracovnice KC Anabell Ostrava.
Každý z nás se již někdy přejedl. Do běžného života patří, že občas sníme více, než bychom původně chtěli nebo sníme něco jiného, než na co jsme zvyklí. Typický záchvat přejídání, který již problémem je, však splňuje dvě základní kritéria. Dochází při něm ke konzumaci velkého množství jídla, a to i v nezvyklé kombinaci potravin. Druhým kritériem je pocit ztráty kontroly nad svým chováním. Potřeba přejíst se je navíc nutkavá a opakuje se.
O záchvatovitém přejídání hovoříme v případě, kdy u člověka opakovaně dochází ke stavům nekontrolovatelného a impulzivního přijímání potravy nezávisle na skutečných potřebách těla. To znamená, že tito lidé snědí více, než je nutné k nasycení. U záchvatovitého přejídání se může vyskytovat i neustálé „zobání“ mezi jídly, kterému nelze odolat. Někdy se epizody nemusí vyznačovat pouze konzumací velkého množství jídla v krátkém čase, ale častým jedením. I v těchto případech však osoba podléhá svým „stravovacím“ náladám a jí nadmíru. K záchvatovitému přejídání jsou náchylnější ženy. Osoby s tímto problémem mají často nadváhu, ale není výjimkou ani udržení si normální hmotnosti. Po období přejídání totiž obvykle nastává období držení diet či půstu, což pak dále zvyšuje potřebu přejíst se. Po epizodě přejídání přichází výčitky svědomí, ale ke zvracení či jiné očistě zde nedochází.
Epizody přejídání plní v životě jedince nějaký svůj účel. Jídlem jsou naplňovány ty niterné potřeby, které člověk neumí nasytit jiným způsobem. Epizoda přejídání tak dokáže jedince uklidnit, utěšit, zbavit napětí, uvolnit, ochránit od vzteku, stresu, pocitu bezmocnosti, opuštěnosti či bolesti nebo nahradit to, co postrádá. Epizody přejídání však problém neřeší, přináší jen krátkodobou úlevu.
Opakovaným přejídáním se člověk snaží nasytit to, po čem hladoví jeho duše.
K překonání záchvatovitého přejídání je nutné pochopit, proč se osoba „potřebuje“ přejídat, naučit se naplňovat své skutečné potřeby a řešit problém, který byl dosud v pozadí. Při léčbě je vhodné vyhledat odborníky. Nutriční terapeut může pomoci se stanovením vyváženého jídelního režimu, při němž nedochází k hladovění (a následné potřebě se přejíst). Klíčovou roli v léčbě pak sehrává psychoterapeut. Pomoc nabízí také Centrum Anabell. Návštěva psychiatra je namístě v případech, kdy přítomnost epizod přejídání signalizuje depresi.
Autor: Lucie Faltýnková, sociální pracovnice KC Anabell Ostrava
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
