Severočeské muzeum láká na výstavu o hradech, k vidění bude i šest modelů či obléhací stroj

„Smyslem výstavy je vtáhnout návštěvníka do místních souvislostí vzniku, rozmachu a útlumu stavění, obývání, dobývání, proměn i zkázy hradů během 13. až 15. století. Liberecko není na hrady a jim podobné stavby bohaté, ale i na zdejších stavbách lze pozorovat v podstatě tytéž aspekty, jako kdekoli jinde v Čechách,“ uvádí kurátor výstavy Zbyněk Hubínka.

Modely vytvořil výtvarník Petr Šuta ve spolupráci s archeologem Romanem Sirovátkou na základě technického zaměření dochovaných stavebních fragmentů a terénu okolo místních hradů. Návštěvníci uvidí na výstavě nejstarší podobu hradů Grabštejn, Hamrštejn, Frýdlant, Návarov, Jezdec a Roimund. "Jak modely, tak vizualizace jsou víceméně umělecká představa. My nemůžeme vědět, kde bylo jaké okno na zdi, která neexistuje," uvedl kurátor. Vizualizace se navíc podle něj od modelů liší. "Je to jiná varianta téhož, ale oboje mohlo být," dodal.

Výstava je rozdělená do dvou částí. Kromě modelů, replik a dochovaných historických artefaktů k ní patří i 22 informačních modelů s popisem jednotlivých momentů existence a užívání hradu od jeho postavení přes každodennost v dobách míru i válek až po jeho zánik. Nechybí ani zajímavosti jako je pověst o zřejmě smyšlené frýdlantské věži zvané Indica či příběh o Janu Chudobovi z Ralska, který žil na přelomu 14. a 15. století a který se vymykal svému okolí. "On to nebyl žádný slušňák, ale lidé mají rádi příběhy a tento v podstatě dokázal přežít za každého režimu a ještě si u toho docela slušně vydělat," uvedl kurátor.

„Důraz jsme kladli na obecně vzdělávací rozměr, o tom svědčí i významné zapojení replik a řada souběžných pedagogických aktivit, ale nezapomnělo se ani na seriózní vědu v podobě archeologické části, kde návštěvník uvidí, jak vypadá výsledek odborného zpracování naleziště,“ doplňuje kurátor výstavy.

Podle něj ale Chudoba nebyl jen obyčejný lump. "Byl to člověk, který dokázal provozovat efektivně diplomacii tady na severu, hlavně mezi zdejšími pány a šestiměstím v Lužici, což bylo prakticky nemožné, protože to byli antagonisté po takřka 150 let. Ale vyjednal to, jezdil mezi ně, mluvil s nimi, sháněl peníze. Ale stejně to nakonec bylo k ničemu, protože husité ho ohrožovali tak, že nakonec se rozhodl, že k nim přestoupí," dodal Hubínka.

Vzhledem k dlouhému časovému rozmezí výstavy, se malí i velcí návštěvníci nejen Severočeského muzea v Liberci mohou těšit na bohatý doprovodný program v podobě workshopů, komentovaných prohlídek a hru, která propojí návštěvu výstavy a výlety na představené hrady. Bližší informace se objeví na webu Severočeského muzea v Liberci.