Vláda chce prodloužit nouzový stav vyhlášený kvůli epidemii koronaviru o dalších 30 dnů. Podpořila také zvýšení náhrad pro lidi v karanténě a vznik nového systému kompenzací, který by měl dostat pomoc k podnikatelům rychleji a ve větším objemu. Kompenzační bonus stoupne z 500 na 1000 Kč denně. Zaměstnavatelé dále získají 500 korun denně na každého zaměstnance. Do škol se jako první vrátí maturanti a žáci 9. ročníků. Vláda teď řeší jak je testovat.
Nouzový stav, který vládě umožňuje nařizovat některá opatření a také nasazovat do nemocnic vojáky, má zatím končit s nedělí 14. února po 132 dnech. Vláda ho chce prodloužit do 16. března. Sněmovna by žádost měla posuzovat ve čtvrtek odpoledne, s podporou komunistů tentokrát kabinet počítat nemůže. K podpoře nouzového stavu vyzvali politické strany zdravotničtí a lékařští odboráři. Úpravy legislativy tak, aby nebylo potřebné prodlužování nouzového stavu, v úterý proberou špičky sněmovních stran.
Nový systém by měl podle ministerstva financí pomoc dostat k podnikatelům rychleji a ve větším objemu. Základem podpory budou programy, které se osvědčily a fungují. Ty se zároveň rozšíří. Naopak programy, které se ukázaly jako problematické, budou podle MF utlumeny. "Řádově z deseti programů jsme se rozhodli vše zjednodušit a udělat program takový, kde žádná firma již nepropadne nehledě na to, zda má provozovnu uzavřenou nebo zda je subdodavatelem, nebo ne," uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Z materiálu vyplývá, že podpora bude zaměřená na firmy a podnikatele, u kterých klesly v rozhodném období tržby o 50 a více procent. Podpora bude poskytována nejdříve od letošního února. "Podpora ze stávajících speciálních COVID programů jako je COVID - ubytování, COVID - nájemné, COVID - sport bude poskytnuta nejdéle za období, které bude ukončeno k 31. lednu 2021," uvádí materiál.
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) budou tak moci žádat o bonus 1000 korun denně místo dosavadních 500 korun. Podmínkou bude pokles tržeb. K této změně je ale potřeba přijmout novelu zákona o kompenzačním bonusu. Tu bude podle Schillerové vláda schvalovat ve čtvrtek. "Nyní finalizujeme legislativní text. Hodláme tam nastavit i určitou formu kompenzací pro obce," uvedla ministryně. Vyplácený příspěvek je fakticky podle zákona vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, což vede ke snížení příjmů obcí a krajů ze sdílených daních. K nim daň z příjmu fyzických osob patří.
Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého je správné, že podpora bude vyšší, protože z 500 korun denně nelze dlouhodobě pokrývat závazky vyplývající z podnikání. "Je zřejmé, že si tuto situaci, kdy jsou živnostníci bez příjmů ze své aktivity, nezavinili sami vlastními chybami v podnikání, ale že je jejich hospodářská ´nečinnost´ způsobena administrativním zásahem státu. Doba, po kterou omezení jejich podnikání trvá, nemůže být považována za běžné či očekávatelné podnikatelské riziko, se kterým je nutno počítat," uvedl. Dodal, že ke zdvojnásobení kompenzace Hospodářská komora a 127 podnikatelských svazů a asociací vyzvaly vládu 17. prosince.
Zároveň bude pokračovat program Antivirus a zaměstnavatelé také bude nadále získávat podporu na základě počtu zaměstnanců, a to 500 Kč za jednoho zaměstnance a den. Současně bude muset být opět splněna podmínka poklesu tržeb o minimálně 50 procent.
Finanční správa eviduje k dnešku 587.406 žádostí o příspěvek, takzvaný kompenzační bonus, v souvislosti s podzimními vládními opatřeními. Dosud vyplatila 549.714 žádostí za 4,9 miliardy korun. Za jarní období správa obdržela od OSVČ a společníků malých firem přes milion žádostí a vyplatila zhruba 21,9 miliardy korun
Schillerová zároveň uvedla, že v souvislosti s novým systémem kompenzací dnes na jednání vlády otevřela problematiku novely zákona o státním rozpočtu na letošní rok. "Toto všechno jsou výdaje, s kterými je třeba počítat," uvedla. Schodek rozpočtu je letos schválen 320 miliard korun, neobsahuje ovšem dopady zrušení superhrubé mzdy a snížení daní.
Z programu Antivirus stát proplácí příspěvkem A celé mzdy s odvody do 50.000 korun v zavřených provozech a 80 procent náhrady lidí v karanténě do 39.000 korun. Příspěvkem B úřady práce dorovnávají 60 procent náhrady mzdy při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin do 29.000 korun.
Dosavadní opatření proti šíření epidemie podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) přestala fungovat, v minulém týdnu proto mluvil o možnosti omezit cestování mezi kraji. Další členové vlády včetně premiéra Andreje Babiše (ANO) se k tomu ale nekloní. Vláda už ale schválila rozšíření registru přestupků o přestupky spáchané podle krizového zákona. V případě opakovaného porušování vládních opatření by tak mohl být firmám a podnikatelům uložen i zákaz činnosti na jeden rok, přehled o opakovaném porušování vládních nařízení by získala policie.
Motivačně by naopak mělo působit zvýšení náhrady mzdy lidí v karanténě, které bylo na vládě ve dvou variantách. Vláda se přiklonila k tomu, aby lidé v karanténě dostávali navíc bonus až 370 Kč za den. Druhou možností bylo dočasné zvýšení nemocenské ze 60 na 90 procent redukovaného průměrného výdělku.
Ústřední krizový štáb (ÚKŠ) má ve spolupráci s resorty rozpracovat podmínky návratu maturantů na přelomu února a března do škol. Na tiskové konferenci to řekl vicepremiér a šéf štábu Jan Hamáček (ČSSD) po dnešním jednání vlády, která se seznámila s materiálem ministerstva školství. Hamáček už odpoledne avizoval, že o testování školáků a jejich návratu do tříd by měl ÚKŠ jednat ve středu. Otevřené jsou nyní jen mateřské a speciální školy a první a druhé třídy škol základních. Ostatní školáci mají výuku na dálku.
Podle návrhu ministerstva školství by si dělali PCR test ze slin jednou za týden až dva týdny sami maturanti. Poté by se testování rozšířilo na středoškoláky s praktickou výukou. U žáků základních škol by se využily antigenní testy. Prioritu by podle vlády měl mít návrat studentů maturitních ročníků a posléze další ročníky. Současně se ministři shodli na tom, že návrat žáků a studentů k prezenční výuce nesmí zásadním způsobem negativně ovlivnit vývoj koronavirové epidemie.
Hamáček uvedl, že testování ve školách bude složitá logistická operace a štáb by měl projednat, jak by se mohl zapojit integrovaný záchranný systém a kraje. Ministerstvo zdravotnictví podle vicepremiérova odpoledního vyjádření musí nejdřív stanovit, jaké testy se zvolí. Poté je potřeba je nakoupit a musí se zajistit i jejich skladování a distribuce. Nutné je znát také přesný postup použití a frekvenci testování.
Hamáček i ministr zdravotnictví Jan Blatný poznamenali, že se ještě před případným návratem školáků k prezenční výuce uskuteční pilotní projekty testování v některých školách. "Dáme dostatečný prostor zřizovatelům i ředitelům škol, aby se na to připravili," řekl vicepremiér.
Hamáček též odpoledne uvedl, že pokud by se v Česku maturanti vraceli do škol 1. března a pokud by se podařilo zajistit testování a nastavit jeho pravidla, ostatní školáci by se postupně mohli vracet po týdnech. Další by tak nastoupili 8. března.
PCR testy ze slin, které by se měly dělat jednou za sedm až 14 dní, se zpracovávají v laboratoři. Testování závěrečných ročníků by stálo týdně asi 80 až 180 milionů korun. Jak by se financovalo, není zatím jasné
V předchozích dnech v týdnu nově nakažených spíše přibývalo. V neděli se ale méně testuje a i proti předchozí neděli laboratoře provedly méně testů. Aktuálně se s nákazou potýká přes 97.000 lidí, s nemocí covid-19 od začátku epidemie zemřelo 17.333 lidí.
V nemocnicích v neděli ubylo zhruba 30 lidí s covidem na 5473 pacientů. Ve vážném stavu je 986 z nich, tedy o 11 méně než v sobotu. Statistiky ale nezahrnují pacienty, kteří po deseti dnech nevykazují příznaky koronaviru, v nemocnicích ale dál zůstávají. Podle ministerstva zdravotnictví jsou proto nemocnice dál na hraně svých kapacit. Týká se to nyní zejména Karlovarského kraje, další převozy pacientů do jiných zařízení požaduje přetížená sokolovská nemocnice, která už nemá jak zvýšit počet lůžek pro pacienty s covidem-19. Zátěž nemocnic je podle Blatného vysoká i v dalších příhraničních regionech.
Zlepšit situaci by mělo očkování, zdravotníci k nedělnímu večeru podali téměř 350.000 dávek vakcíny, víc než 93.000 lidí dostalo obě potřebné dávky. Dnes začal v ČR rozvoz třetího typu vakcíny, očkovací látku od firmy AstraZeneca dostaly zatím nemocnice v Kolíně, Hradci Králové a Jihlavě. Vědci z iniciativy Sníh dnes ale upozornili na to, že kvůli novým mutacím koronaviru bude zřejmě nutné lidi přeočkovávat novějšími vakcínami upravenými tak, aby působily proti více variantám viru.
Ministerstvo zdravotnictví dnes informovalo, že doporučí používání léků na covid-19 na bázi takzvaných monoklonálních protilátek. Látky kasirivimab a imdevimab jsou vhodné pro lidi s vysokým rizikem těžkého průběhu onemocnění covid-19.
V pražských Kunraticích dnes zahájily zkušební provoz dvě darované linky z Tchaj-wanu na výrobu respirátorů. Měsíčně jich dohromady vyrobí až dva miliony. Další dvě linky by měly do Česka dorazit po 20. únoru.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
