VIDEO: Křik, bití, psychický teror. Oběti domácího násilí se bojí žádat o pomoc

Asi tak nějak se dá popsat příběh třicetileté Zuzany. „Myslím, že její přítel byl tyran, psychický vyděrač. Všichni jsme jí to říkali, ale byla slepá láskou a nevěřila tomu. Užila si s ním dost, hlavně nadávky, ponižování, viděl to každý, ale ona nevěřila. A pak skončila na kapačkách a dnes, asi dva roky po rozchodu, se, jak takž dala dohromady,“ popsala příběh své známé Veronika z Liberce.

Její kamarádka Zuzana se podle všeho v partnerském život potkala s domácím násilím, to nemusí být vždy nutně fyzické v podobě facek nebo bití. Psychické deptání je často mnohem horší, pro okolí neviditelné, ale pro oběť mnohem trýznivější.

„Domácí násilí představuje často přehlížený, a i bagatelizovaný problém společnosti. Jedná se o široce rozšířený druh násilí, který v sobě zahrnuje všechny projevy psychického, fyzického sexuálního a ekonomického násilí, který se převážně odehrává za zavřenými dveřmi a nejčastěji mezi osobami, které by měly mít k sobě nejblíže,“ vysvětluje preventista liberecké krajské policie Vladimíra Šrýtrová.

Dříve se tomuto problému nevěnovalo tolik pozornosti, avšak dnes je tomu naopak. Zřejmě i proto, že se odborníci v praxi stále častěji setkávají s tím, že se oběť zdráhá nebo bojí žádat o pomoc a nechává si raději vše pro sebe. „Stále častěji se setkáváme i v našem kraji s případy, kdy se oběť z pocitu nedůvěry, obavy z reakcí společnosti, či z obavy, že se jejím případem nebude nikdo zabývat, mnohdy i ze špatné zkušenosti, ať už osobní či zprostředkované, zdráhá obrátit a požádat o pomoc Policii ČR či jiné instituce, které se této problematice věnují,“ říká Šrýtrová.

I proto policie přišla s preventivním projektem, jehož cílem je vzbudit u veřejnosti větší zájem a snahu pomoci obětem domácího násilí a také vzbudit větší důvěru u obětí domácího násilí obrátit se o pomoc na své okolí či Policii ČR a instituce zabývající se touto problematikou.

Ve spolupráci s herci libereckého divadla natočila policie dva videoklipy s tematikou domácího násilí. V prvním z nich je oběť stojící před zrcadlem, probíhá monolog odehrávající se v její hlavě. Oběť si sama klade otázky, co udělala špatně, sebeobviňování, omlouvání jednání pachatele, pocit neschopnosti, přemýšlí o tom, co by měla udělat, aby to bylo lepší. Zrcadlo má být odrazem jejího nitra, jednání, aby si skutečně uvědomila, kým je. Má si uvědomit, že na druhé straně je někdo, koho si má vážit a učinit ten důležitý krok.

Druhý videospot se odehrává v bytě činžovního domu a poukazuje na to, že i my se můžeme stát svědky domácího násilí, které se děje v našem okolí a neměli bychom být k této situaci lhostejní. Oběť si sama zpravidla o pomoc neřekne.

„V rámci kampaně jsme vytvořili i letáky, které jsou dostupné na veřejných místech, třeba v knihovnách, ve zdravotnických zařízeních, mají je k dispozici i policisté a budeme je rozdávat i v rámci preventivních akcí,“ dodala Vladimíra Šrýtrová.