Spojení Liberečanů s vojáky ze sedmileté války, jejichž pozůstatky objevili archeologové při rekonstrukci Nerudova náměstí v Liberci, zatím genetické testy neodhalily. Na přednášce věnované genetickému původu Liberečanů to řekl archeogenetik Daniel Vaněk, který analýzu zpracovával.
Vědec se mimo jiné podílel na identifikaci obětí z masových hrobů po válce v Jugoslávii a spolupracuje také s kriminalisty. Zkoumání kosterních pozůstatků v Liberci i testování současných obyvatel bude podle něj pokračovat.
V posledních pěti letech objevili archeologové při velkých stavbách na Liberecku desítky koster. "Máme 320 koster z Raspenavy, 97 z Hrádku nad Nisou a 157 z Liberce, to jsou největší soubory koster našich prapředků, které chceme postupně prozkoumat," řekl archeolog Severočeského muzea v Liberci Petr Brestovanský. Ne všechny ale bude možné genetickým testům podrobit, kostry z Hrádku už archeologové vrátili do země. "Před pěti lety jsme nevěděli to, co víme dnes," přiznal archeolog. Právě genetické zkoumání může podle Brestovanského ukázat, jak různorodé je osídlení Liberecka, odkud předkové zdejších obyvatel přišli.
Dobře zachované kostry vojáků z 18. století, kteří zemřeli za sedmileté války po bitvě u Liberce, odkryli archeologové při rekonstrukci Nerudova náměstí před čtyřmi lety. Vojáci v letech 1757 a 1758 podlehli následkům bitvy nebo epidemii skvrnitého tyfu, která po ní následovala. V místě bývalého lazaretu bylo pochováno několik stovek lidí, poprvé se však archeologům podařilo najít pozůstatky těl, která umožnila i nejsložitější výzkumy včetně genetických testů.
"Zkoumali jsme deset koster ze sedmileté války a od místního obyvatelstva, rodáků z Liberecka, jsme odebírali vzorky a srovnávali jsme to s těmi vojáky, jestli tam náhodou nebude shoda. Nebyla, vzorek současné populace byl poměrně malý, musíme bádat dál," řekl Vaněk. Postupně by se podle něj měla rozšiřovat sada otestovaných žijících Liberečanů, aby bylo možné je porovnat nejen s vojáky ze sedmileté války, ale také s lidmi, kteří byli pohřbeni kolem kostela svatého Antonína Velikého v centru města. Nejstarší nalezená kostra tam byla ze 14. století.
Podle Brestovanského není pravda, že v Liberci žijí jen dosídlenci, kteří do města přišli až po druhé světové válce. "Po bitvě na Bílé hoře odešla z Čech třetina obyvatel kvůli evangelickému vyznání, po více než 300 letech se ale za Edvarda Beneše začali jejich potomci vracet zpátky a Liberecko bylo jedním z míst, kam mířili," vysvětlil archeolog. I jména, která se objevují v archivech ze 16. století, se pak podle něj znovu objevují právě po druhé světové válce. "Ve světě vlastně vůbec nevíte, kde můžete své předky mít," dodal Brestovanský. Genetické testování ale může podle něj i takové otázky zodpovědět.
Zdroj: ČTK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
