Bezmála 140 návrhů na zmírnění následků záplav přinesla protipovodňové studie za 11 milionů korun pro Frýdlantsko. Odborníci do září detailně rozpracují 26 z nich. Zástupci obcí Mikroregionu Frýdlantsko vybrali takové, které budou mít pozitivní dopad pro co největší množství obcí a lidí.
"Už na začátku jsme předesílali, že naším cílem je opatření násobit. Začínáme pod Jizerskými horami a jdeme dál po toku. Tak, aby už na začátku mohla opatření vodu co nejvíce zadržet a zpomalit a dál po proudu se jí dostalo co nejméně," uvedl.
Studie navrhuje opatření pro celé povodí řeky Smědé, která každoročně způsobuje v regionu největší problémy. Frýdlantsko bylo nejvíce postiženou oblastí při povodních v roce 2010. Velká voda tehdy zasáhla polovinu území Libereckého kraje, vyžádala si pět lidských životů, z toho tři na Frýdlantsku. Po povodni zůstaly v kraji škody 8,2 miliardy korun. K nejzničenějším městům patřil Frýdlant, kde škody na obecním, státním i soukromém majetku překročily miliardu korun. Statisícové škody zůstaly v Raspenavě, Višňové, Bílém Potoce nebo Heřmanicích. Třeba ve Višňové ale mají problémy s velkou vodou na Smědé při každém velkém dešti nebo jarním tání.
Protipovodňovou analýzu pro Frýdlantsko odborníci vytváří od února. Náklady na vypracování se z 90 procent zaplatí z evropské dotace, o zbylou část se podělí jednotlivé obce Mikroregionu Frýdlantsko a Liberecký kraj. "Během první části procházeli odborníci celé sledované území, zajišťovali geologické podklady, shromažďovali hydrologická data. Sestavovali také matematické hydrodynamické modely všech významných toků Frýdlantska a stanovovali srážkotokový model," uvedl za zhotovitele analýzy Jan Cihlář.
Na základě získaných dat odborníci navrhli řešení pro každou obec, nyní podrobně rozpracují 26 z nich. "Půjdeme do větších technických detailů, zpracujeme návrhy, zpřesníme pozemkovou držbu, chybět nebudou biologické průzkumy, vazba na přírodu a podobně," dodal Cihlář.
Zpracovatelé studie také budou chtít znát postoj jednotlivých vlastníků pozemků k navrhovaným řešením. Tedy to, zda budou s hrázkou, suchým poldrem či třeba s revitalizací území souhlasit. Případně zda přistoupí na odkup pozemku. "Až se jednotlivé obce nebo třeba Lesy ČR či Povodí Labe jako správci toků rozhodnou pro realizaci toho kterého protipovodňového opatření, budou už mít vyjádření v ruce," uvedl již dříve předseda Mikroregionu Frýdlantsko a starosta Heřmanic Vladimír Stříbrný. Peníze na realizaci protipovodňových opatření se pokusí obce získat z evropských, národních či krajských dotací.
Zdroj: ČTK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
