Petardy, rachejtle a ohňostroje každoročně provází oslavy Silvestra a příchod Nového roku. Lidé se baví. Už o mnoho méně zábavné to přijde zvířatům. Pro ty nastává den a noc hrůzy a je jedno, zda jde o domácí mazlíky nebo divoce žijící tvory. Pro mnohé z nich lidská zábava končí i smrtí.
Příběhů se špatným koncem, kdy se pes lekl dělbuchů, utekl a zmrzl nebo ho přejelo auto, se každoročně odehrává dost. Své malé příběhy prožívají každý rok i rodiny se zvířaty, která mají zavřená doma.
„Náš pes se nikdy petard a ran z dělbuchů nebál, až do okamžiku, kdy jednou ležel u okna a někdo nám hodil zvenčí petardu na parapet. I když to bylo za sklem, prásklo mu to u hlavy a od té doby zažíváme peklo. Bojí se každé rány a Silvestr prožije ve stresu, klepe se a schovává všude, kam může. Řešíme to utišujícími prostředky, ale štve mě to, protože to je jen kvůli hloupé zábavě a bezohlednosti lidí,“ popisuje Renata Konšelová příběh jejího psa.
Ovšem netýká se to pouze domácích zvířat, trpí i ta divoce žijící. Příkladem může být zážitek lidí slavících Nový rok vloni v Praze. Přímo mezi ně totiž dopadly znenadání zkrvavené labutě. Ptáci vyděšení z ohňostroje narazili do trolejového vedení a stali se tak živoucím důkazem účinků zábavní pyrotechniky na zvířata ve volné přírodě.
„Při výbuších petard se divoká i domácí zvířata dávají na panický útěk. Ten, zejména v noční tmě, může dopadnout velmi tragicky. Většinou se poraněná či mrtvá zvířata nenajdou či u nich nelze prokázat přímou souvislost s pořádaným ohňostrojem. V období hnízdění ptáků je situace ještě horší. Při prvních petardách ptáci opustí svá hnízda či vyvedená mláďata, a pokud se po čase na hnízdo vůbec vrátí, bývá již pozdě,“ popisuje účinky ohňostrojů Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) a dodává: „Český svaz ochránců přírody rozhodně nechce, aby byly ohňostroje plošně zakázány. Je to věc každého z nás, zda si rachejtle koupí či nikoliv. Důležité je, aby každý kupující věděl, co všechno zakoupením a použitím rachejtle způsobí. Aby občané věděli, jaká neštěstí jejich radnice za jejich peníze v podobě tradiční novoroční „zábavy“ svému okolí přinesou. Jelikož se snad právem považujeme za vyspělou civilizovanou společnost, při dostatku informací bychom logicky měli dojít k tomu, že takovýto způsob zábavy nechceme.“
Účinky ohňostrojů na zvířata
• Zvířata mají mnohem citlivější sluch, než lidé – hluk z ohňostrojů je pro ně mnohem silnější a výrazně překračuje práh bolestivosti.
• Hluk z ohňostrojů poškozuje sluch zvířat. Může vést až k jeho trvalé ztrátě
• Výbuchy ohňostrojů v blízkosti zvířat jim způsobují popáleniny a jiná zranění těžká zranění.
• Vyděšená zvířata často utíkají, případně opouštějí svá teritoria a úkryty. Vyděšení ptáci často narážejí do budov, drátů elektrického vedení apod.
• Psi často v panice vběhnou pod projíždějící auta.
• Kočky a psi si často pletou pyrotechniku s hračkou – následky jsou často tragické tragické (amputace čelisti apod.)
• Ptáci opouštějí svá hnízda a mnohdy nejsou schopni se k nim vrátit. Po ohňostrojích se objevuje zvýšený počet osiřelých mláďat divokých zvířat.
• Vodní ptáci a ryby se mohou přiotrávit zbytky pyrotechniky, které zůstávají na rybnících.
• Vyplašené ryby vyplavou z úkrytů, jsou sežrány predátory či mohou uhynout vysílením.
• Je prokázáno nižší snášení vajec u nosnic den po ohňostrojích a vajíčka jsou často vadná
• Hlasité zvuky způsobují, že ptáci zkrátí dobu krmení, což může hlavně v zimě vést až k podchlazení a smrti. (zdroj: ČSOP)
Jak na Silvestra ochránit svého psa
• Pokuste se psa před večerem unavit, vzít ho přes den na delší procházku, aby vše večer zaspal.
• Vystresovaná zvířata může utišit nějaký veterinární prostředek, např. Sedalin. Poraďte se se svým veterinářem, který vám jej také naordinuje. Alternativou mohou být také homeopatika, třeba Relaxan, který je volně prodejný v lékárně. Osvědčila se i tzv. Bachova terapie, která funguje na přírodní bázi a pomáhá uvolňovat stres zvířete.
• Před Půlnocí psa nevenčete, vezměte jej spíš na klidné místo v bytě. Zůstaňte s ním.
• Když chodíte ven přes den, raději psa nepouštějte z vodítka. Zkontrolujte si, zda má dobře utažená obojek. I pes, který se ran nebojí, se může vylekat, když petarda bouchne blízko. Petardy totiž lidé vypalují i přes den. Nezapomeňte na dobré označení – psí známka, štítek s telefonem či adresou, kdyby přece jen došlo k nejhoršímu a pes utekl.
• Na nervózní zvíře nekřičte, ale ani jej nechlácholte a nekonejšete. Nejúčinnější je dělat, jako by se nic mimořádného nedělo.
• Pozor i druhý den po oslavách. Všude jsou pozůstatky rachejtlí a petard. Dohlédněte na to, aby k nim pes nečuchal nebo je nebral do tlamy. Mohou být mezi nimi i nevybuchlé petardy.
Každoročně existuje také řada iniciativ, které se snaží upozorňovat na následky ohňostrojů a pyrotechniky.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.