V liberecké zoo uhynul jeden z jejích nejznámějších dravců, orlosup Pišta

"Pišta s Boženou byli jedním z nejstabilnějších chovných párů v Evropě a zejména v počátcích repatriačního programu na návrat orlosupů do volné přírody sehráli nezastupitelnou roli," uvedla mluvčí zoo Barbara Tesařová. Jako jedni z mála evropských párů podle ní od roku 2001 pravidelně odchovávali mláďata, která mohla být vypuštěna do volné přírody. "V evropských velehorách létá celkem devět Pištových potomků a někteří z nich už dokonce také pravidelně hnízdí a vyvádí mladé," dodala.

Pišta narozený v roce 1985 v zoo v Moskvě byl v Liberci od roku 1998. "Byl jedním z nejstarších ptáků v celém programu, příští rok v únoru by mu bylo 40 let. V Liberci se mu společně s jeho družkou Boženou podařilo úspěšně odchovat celkem 18 mláďat," uvedla Tesařová. Devět mláďat nevypuštěných do volné přírody je v chovech po celé Evropě, jedno z nich je nadále v Liberci. Jde o nyní 13letou samici.

Boženu, která je o šest let mladší než Pišta, čeká přesun do záchranné stanice ve španělském Guadalentín, kde bude spárována s přibližně stejně starým samcem. "Přestože už spolu z důvodu vysokého věku nikdy své vlastní mládě neodchovají, budou moci fungovat jako zkušení náhradní rodiče," dodala Tesařová.

Chov orlosupů bradatých patří mezi priority liberecké zoo. Do záchranného programu na jejich návrat do evropské přírody je zapojená od roku 2002. Pro vypuštění do volné přírody poskytla dosud 13 orlosupů. Orlosup je jeden z největších dravců, v rozpětí křídel měří 2,8 metru. Žije v horách a jako potrava mu slouží mršiny zvířat, hlavně kosti, i proto se mu přezdívá "čistič alpských lučin". Ve volné přírodě obývá výšky až 4000 metrů a hnízda staví na skalnatých útesech či v hlubokých roklích. Mezi největší hrozby ve volné přírodě patří požití otrávených návnad určených pro šelmy, úbytek přirozeného prostředí i potravy, častý výskyt rušivých podnětů při hnízdění, ale také kolize s rameny větrných elektráren.