Neděle, 16. srpna 2020, 10:27
Když se řekne ultramaraton, a to navíc v trailových podmínkách, kdejakému běžci se orosí čelo. Jak ale říká pravidelný účastník letní Jizerské 50, mistr světa v boxu Lukáš Konečný, trať je i přes takovou vzdálenost pohodová. „První rok jsem z ní měl obavy, pořád je to 48 kilometrů. Ale opravdu to nebylo nic hrozného. Paradoxně ale o to méně trénuji a mé časy se zhoršují,“ začíná své vyprávění o letní podobě slavné padesátky ústecký boxer.
Kolik máš každý rok před letní padesátkou naběháno?
Upřímně přes léto moc neběhám, dávám tělu spíše oraz, věnuji se rodině, dovolenkujeme, výletíme a podle toho vypadá moje forma. I když se snažím pravidelně udržovat, s během toho moc v tréninku společného nemám.
Přesto se každý rok na start padesátky stavíš. A to dokonce se hecuješ se svou svěřenkyní a jednou z nejlepších českých boxerek Fabianou Bytyqi.
Já zkrátka miluju výzvy a když je příležitost, jdu do ní. Když jsem do toho šel na Jizerce v létě poprvé, měl jsem z té vzdálenosti obavy. Ale byl jsem mile překvapen, jak to bylo snadné. Jasně, něco jsem měl naběháno, z nuly by měl člověk zvolit VoltaRUN nebo jedenáctku, ale určitě to je jeden z nejkrásnějších, a zároveň profilově nejsnadnějších ultramaratonů. Paradoxně jsem ale kvůli tomu ztratil k trati trošku respekt a běžím si ji každý rok užít a už ne závodit. Proto nejsem natrénovaný a mé časy se zhoršují. Parádní zážitek ale zůstává (smích).
Ty jsi absolvoval už více závodů Běhej lesy, co tě na nich baví nejvíce?
Nerad bych, aby to znělo jako nějaké klišé, protože já se účastním Běhej lesy s rodinou a kamarády zcela dobrovolně, ale právě pro ty „lesy“ běháme. Pozitivní atmosféra z každého místa závodu přímo čiší, proto se rád vracím. Navíc tím, že na Jizerce běhám tu nejdelší trať celé série, získal jsem pocit, že to nikdo úplně nehrotí, zkrátka tu lidi běhají na pohodu. Nejsou strkanice, na trati si pokecáte. S nadsázkou je to taková rychlá procházka přírodou.
Stačíš se kochat přírodou kolem?
(smích) Já mám přírodu moc rád a vážně se snažím koukat. Ovšem i přes problémy s očima neběhám kvůli pocení s brýlemi a jsem rád, když se zvládnu koukat na cestu a pod nohy, abych nezakopnul.
Co bys řekl každému, kdo se třeba bojí přihlásit na letní Jizerskou, protože takovou vzdálenost pravidelně neběhá?
Ať se nebojí (smích). Jako vážně, pokud je někdo schopný dát 10 km kolem 50 minut, nebude pro něj problém rozvrhnout si síly a dát těch 22 nebo klidně 48 km. Pokud nebude hrotit čas, může si to opravdu užít, včetně spousty občerstvovacích stanic.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
