Vicepremiér a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) dnes v rozhovoru pro deník Mladá fronta Dnes (MfD) oznámil, že by se koncem dubna mohly znovu začít otevírat provozovny služeb, obchody nebo zahrádky. Harmonogram rozvolňování podle něj ale ještě určí ministerstvo zdravotnictví. Hamáček rovněž potvrdil, že vláda už nebude žádat o prodloužení nouzového stavu. Od 12. dubna tak přestane platit omezení cest mezi okresy či zákaz nočního vycházení.

Vláda už nebude znovu žádat o prodloužení nouzového stavu. Serveru tn.cz to dnes potvrdil premiér Andrej Babiš. Od 12. dubna tak skončí zákaz cestování mezi okresy i zákaz nočního vycházení. Nouzový stav platí v Česku kvůli epidemii nového koronaviru nepřetržitě od loňského 5. října a byl několikrát prodloužen.

Dny Andreje Babiše a jeho Hnutí ANO zdaleka nejsou sečteny, jak by se někomu mohlo zdát na základě nedávno zveřejněného volebního modelu od společnosti Kantar. Podle jeho průzkumu by teď volby vyhrála koalice Pirátů a STAN se ziskem 34 procent a teprve za nimi by na druhém místě bylo až Babišovo ANO s 22 procenty. Volby jsou ale až v říjnu a paměť českého voliče je velmi krátká. Tentokrát by ale neměl zapomenout nejen na to, co se dělo a stále ještě děje v době koronavirové pandemie.

Liberecké zoo hrozí, že bez podpory státu bude muset omezit provoz. Obdobně jsou na tom i další zoo v ČR, ve společném dopise žádají premiéra Andreje Babiše (ANO) o jednání a řešení problému.

V Libereckém kraji se vakcínami bez registrace u Evropské lékové agentury očkovat nebude. Oznámil to hejtman Martin Půta v reakci na slova prezidenta Zemana. Ten Parlamentním listům řekl, že by premiér Babiš měl kvůli postoji k ruské vakcíně Sputnik V odvolat ministra zdravotnictví Blatného a ředitelku SÚKL Irenu Storovou.

Jak rychle přišel, tak rychle odešel. Jméno Tibora Batthyányho se do povědomí široké veřejnosti zapsalo až před komunálními volbami v roce 2014, kdy tento tehdy šestatřicetiletý projektový manažer v IT dovedl ANO k vítězství v krajském městě. Sám se stal primátorem a to navzdory nulovým zkušenostem z politiky. O čtyři roky později se po neúspěchu v dalších volbách stáhl zpět do soukromého sektoru, kde nyní podniká v malé rodinné firmě. Jak se dnes daří bývalému libereckému primátorovi a jak hodnotí současné vedení města? Nejen o tom se rozpovídal v rozhovoru pro Drbnu.

Dnes si připomínáme 171 let od narození prvního československého prezidenta. Existuje zažitá a značně zjednodušená představa, že se za první republiky žilo krásně a že „tatíček“ Masaryk byl nadstranickým prezidentem, dbajícím na ideály demokracie. Realita byla jiná. T. G. Masaryk byl jako prezident velmi aktivistický. Výstižně to popsaly v den jeho smrti Polední listy: „byl přílišným individualistou, než aby mohl býti skutečným demokratem“, a ačkoliv akcentoval lidskost a humanismus, „chyběl mu cit, nerad odpouštěl a protivil-li se mu někdo, snažil se jej zdeptati“.

Ano, kvůli situaci s covidem trávím poslední období v Bruselu. I proto tento text bude úplně jiný. Nebude o invektivech a kritice, ale bude o srovnání. O srovnání dvou zemí, které mají téměř stejný počet obyvatel. Jsou členy Evropské unie a také jsou si v mnoha věcech úplně jiné. Belgie a Česko. Česko je rozlohou téměř třikrát větší než Belgie. Na druhou stranu třeba vliv Česka v EU je výrazně menší. V covidové statistice jsou na tom obě země podobně. V Česku zemřelo ke včerejšku na tuto nemoc 20 339 a v Belgii to bylo 22 077 osob.

Za poslední rok jsme si už asi všichni zvykli na fakt, že s každým novým vládním nařízením se ukazuje to, že Češi jsou opravdu vynalézaví a pohotoví. Většinou jen pár minut po tiskové konferenci vlády přichází na sociální sítě s nejrůznějšími vtipy, legračními fotomontážemi či videi. Nejnovější vládní nařízení – radikální omezení volného pohybu osob – nás opět pobavilo řadou takových příspěvků. Pojďme se podívat na jejich výběr.

V pátek schválená protiepidemická opatření nebudou pro výrazné zlepšení situace stačit, uvádí Centrum pro modelovaní biologických a společenských procesů (BISOP). Podle jeho výpočtů se po třech týdnech platnosti zpřísněných opatření dostanou počty případů v nejlepším případě na úroveň minulého týdne, tedy na 10 tisíc až 15 tisíc nově potvrzených případů denně. Jedinou možností, jak v dubnu snížit počty nových případů k 1000 za den, je podle odborníků omezení kontaktů ve výrobě. Vyplývá to ze závěrů zveřejněných na webových stránkách centra.