Byl prvním mužem Liberce v těžkých třicátých letech. Přesto věřil v to, že Češi a Němci mohou vzájemně spolupracovat. Karl Kostka budoval moderní město, které funguje transparentně. Ve své funkci skončil v roce 1938, kdy musel odejít do Prahy.

V srpnu oslavil už čtyřiadevadesáté narozeniny. Ludvík Šablatura byl účastníkem odboje za druhé světové války. Do historie se ale zapsal také svou prací na sportovním areálu v Harrachově.

Badatelé hledající v Rychnově u Jablonce podzemní testovací bunkr zbrojní továrny Getewent z druhé světové války dosáhli dílčího úspěchu. Podařilo se jim najít v hloubce sedmi metrů klenbu štoly, která je s ním s největší pravděpodobností spojená. Jednoznačně to ulehčí průstup do částečně zavalených podzemních prostor.

Liberec sto let od konce první světové války nemá pomník se jmény padlých obyvatel města. Napravit to chce místní spolek Archa 13, který na jeho vybudování získal státní dotaci 1,9 milionu korun. Pomník by měl být hotový za rok v listopadu, ke 101. výročí od konce první světové války.

Stolpersteine neboli Kameny zmizelých byly dnes položeny v libereckých ulicích jako památka Židů a Romů, kteří zde před osmdesáti letech žili. Vedle vzdání úcty těmto lidem jsou kameny i poselstvím a připomínkou pro další generace.

Na mnoha místech lze od začátku listopadu koupit kvítek vlčího máku – symbol Dne válečných veteránů. Jeho pořízením kupující přispěje obecně prospěšné společnosti Paměť národa.

V noci na neděli se změní čas, ve tři hodiny v noci se posunou hodinky zpět na 02:00 a noc se tak o hodinu prodlouží. Zimní čas bude jako každý rok trvat pět měsíců, zpátky na letní se vrátí v neděli 31. března 2019, v zemích Evropské unii možná naposledy povinně. K tomuto datu totiž Evropská komise navrhuje ukončit povinné střídání času. Různé občanské iniciativy a petice se řadu let odvolávají na možné negativní dopady střídání času na zdraví. Podle nich nepřináší ani žádné energetické úspory, což bylo původním záměrem zavedení letního času.

Jablonečák Zdeněk Neruda bojoval za války v jako navigátor v československých jednotkách u britské armády, po komunistickém převratu nakonec skončil ve výrobě. Zakládal Svaz zahraničních vojáků, po revoluci Občanské forum. Zdeněk Neruda zemřel v pátek 5. října ve věku 98 let.

V oficiální německé databázi Lost Art, shromažďující informace o uměleckých předmětech ukradených nacisty, je zapsáno přes 200 obrazů, které si přitom mohou běžně prohlížet návštěvníci na státních zámcích Hluboká, Třeboň a Český Krumlov. Další stovky obrazů tam mají brzy přibýt.

Současná atmosféra v Česku sice nepřeje žádné představě přijetí jakéhokoli uprchlíka, europoslankyně Michaela Šojdrová se ale snaží dále posunout svou ideu, že by Česká republika mohla poskytnout útočiště zhruba padesáti sirotkům, dětským uprchlíkům ze Sýrie.