Nástrahy trati slavného běžkařského závodu bude možné sledovat i z pohodlí domova. Do Jizerek se totiž vydal skútr s přístrojem od Googlu, který celou trať zaznamená do Google map a také Street View. Tento přístroj nasnímá každý kilometr této legendární trati do 360° náhledu.

Před několika dny jsme slavili vstup do nového roku, týden předtím jsme si užívali Vánočních svátků. Hrozný, jak ten čas rychle ubíhá! Máme tu rok 2018 a za dva měsíce tu je Jizerská 50. Ale klid. Měli jsme celý volný týden na trénování. Každý den buď ve stopě, nebo v posilovně. Také jste měli takový plán? To jsme na tom byli stejně. Akorát u mě se ta představa úplně nesetkala s realitou.

Do tragédie pod peruánským Huascaránem zbývaly přesně čtyři měsíce. Psal se rok 1970 a v Jizerských horách se krátce před třetím ročníkem dolaďovaly poslední detaily.

Kalendář nám ukazuje poslední papírek v roce. Je tu prosinec. Co to znamená? Zbývají už jen dva měsíce do Jizerské 50. Do Bedřichova jezdí čím dál víc běžkařů, že si v „osmnáctce“ nemůžu před výkonem odpočinout a musím celou cestu stát. Společnost mi v autobuse dělají hlavně páni a paní v důchodovém věku. Říkám si dobrý, těm v Bedřichově zamávám a budu mít stopu sama pro sebe. No, není tomu tak. Ale vraťme se o pár myšlenek zpátky.

S náznakem nostalgie ve tváři si Josef Rakoncaj, jeden z nejlepších českých horolezců historie, docela přesně vzpomíná na svoji první Jizerskou padesátku v roce 1969; při jejím teprve druhém ročníku, v sedmnácti, dojel v kategorii horolezců na 21. místě. Na dřevěných „favoritkách“, které se musely nejprve celé namazat skarem, aby skluznice nenacucla vodu…

Jizerská 50 - událost, jejíž účastníky jsem jako rodačka z Liberce vždy obdivovala a vzhlížela k nim. Před rokem jsem se konečně rozhoupala k absolvování tohoto závodu.

Zrození málokteré legendy bývá tak jasně osvětleno jako vznik Jizerské padesátky. Jasné totiž je, že na jejím počátku byla hádka: Kdyby se v šatně liberecké Lokomotivy nepřeli chlapi o to, kdo má dostatečnou výkonnost, aby se zúčastnil blížícího se závodu krkonošské sedmdesátky, nikdy by Gusta Ginzel, cestovatel a recesista, majitel legendárního Hnojového domu, který se nechal zapálit pro kdejakou blbinu, neprošlapal trasu přes bažiny, kde bys v létě zapadl, a kde předtím nikdy nikdo nejel. Okruh z Bedřichova na Jizeru a zpátky. Takových padesát kilometrů.

Kapela Tata Bojs vydala staronovou píseň Pěšáci bílé stopy. Věnovaná je závodu Jizerská 50 a právě v Jizerkách se natáčel i videoklip. V něm si zahrál také slavný Ladislav Míka, který jako jediný člověk nechyběl na žádném z ročníků závodu.