„Migrační pakt není jako celek dobrý, je potřeba na něm ještě výrazně zapracovat. Nemluvě o tom, že řeší jen důsledky migrace, ale ne její příčiny, a ještě úplně rezignuje na návratovou politiku,“ říká v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků kandidát na europoslance za SPOLU Ondřej Krutílek (ODS). Ten se v různých pozicích na „evropské půdě“ pohybuje už zhruba dvacet let a patří mezi přední české insidery na „Brusel“. Podle něj je potřeba lidem vysvětlovat, jak se často pro ně vzdálená témata projednávaná europoslanci propisují do běžných životů lidí v tuzemsku.

Sněmovní volby by v únoru vyhrálo hnutí ANO s 31 procenty hlasů, druhá ODS by měla 12,5 procenta a třetí Piráty by volilo 11 procent lidí. Do Sněmovny by prošly ještě SPD s 9,5 procenta, hnutí STAN s devíti procenty a TOP 09 se ziskem 5,5 procenta. Z nynějších sněmovních stran by mimo dolní komoru zůstali lidovci se třemi procenty hlasů. Vyplývá to z volebního modelu, který dnes na svém webu zveřejnila agentura Median. Ochota zúčastnit se voleb dále klesla na 60 procent.

Pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly letos v lednu, vyhrálo by je hnutí ANO se ziskem 31,5 procenta hlasů. Druzí by byli Piráti se 13 procenty a třetí ODS s 12 procenty. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků volebního modelu agentury Median. Do Sněmovny by se podle něj dostalo šest politických stran a hnutí.

Voleb do Evropského parlamentu v červnu příštího roku se chce zúčastnit až 68 procent voličů, ukázal poslední průzkum Eurobarometru. Jde o nárůst zájmu o devět procentních bodů oproti situaci před posledním hlasováním v roce 2019. Tím je však zdroj optimismu v souvislosti s hlasováním zhruba vyčerpán, píše v analýze zpravodajka Aktuálně.cz z Bruselu.

Korespondenční volba je podle bývalého místopředsedy vlády Karla Havlíčka naprosto nepřípustná. „Jsou to velmi často lidé, kteří už nejsou spjati s Českou republikou,“ říká v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků. V něm se mimo jiné rozpovídal také o tom, proč není nyní ideální doba na přijetí eura a co stálo ČSSD místo v poslanecké sněmovně.

Letošní rok bude ve znamení předvolebních soubojů a voleb. Ty nás čekají hned troje. Nejspíš v červnu se po pěti letech budou volit noví zastupitelé do Evropského parlamentu, na podzim současně budeme volit nová zastupitelstva krajů a senátory do třetiny senátu.

Ve svých pětadvaceti letech je nejmladším starostou v tuzemsku. Řeč je o Tomáši Pavelkovi (STAN), který vede obec Mořice. Že jeho práce dává smysl nejen jemu, ale také voličům, ukázaly volby v roce 2022, kdy svůj mandát obhájil. O tom, jak vypadá jeho běžný den, jak jde skloubit práce starosty se školou a jak dostat mladé do politiky, se rozpovídal v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků.

Nedostatek policistů především v příhraničních oblastech, odchod těch zkušených a nábory nováčků, které jsou méně či více úspěšné. Špatné zkušenosti lidí se službami České pošty, kde se sice nastartovala reforma, ale jediný její viditelnější důsledek je zrušení mnoha využívaných poboček v jednotlivých regionech. Ale také problematika voleb, které jsou u nás v porovnání s okolními státy, stále zdlouhavé, těžkopádné a nereagující na digitalizaci. „Nevěřili byste, kolik starostů z celé republiky mi psalo, že jednodenní volby jsou bláznovství,“ říká v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

ODS v Libereckém kraji je připravena jít příští rok do krajských voleb v koalici Spolu, rozhodl o tom regionální sněm v České Lípě a pověřil regionální radu sestavením společné kandidátky s TOP 09 a KDU-ČSL. Do čela společné kandidátky nominovala ODS bývalého europoslance, místopředsedu regionálního sdružení Edvarda Kožušníka. Zájem sestavit společnou kandidátku potvrdili na jednání i krajští předsedové TOP 09 a KDU-ČSL.

Sněmovní volby by podle aktuálního volebního modelu agentury Median vyhrálo hnutí ANO se ziskem 35,5 procenta hlasů. V dolní parlamentní komoře by tak obsadilo 87 křesel. Strany současné vládní koalice mají v součtu podporu 37,5 procenta lidí. Součet zahrnuje i lidovce, jejichž podpora v průzkumu klesla na dlouhodobé minimum dvou procent a kteří by se v případě samostatné kandidatury do dolní parlamentní komory nedostali. Ve Sněmovně by zasedli zástupci šesti politických stran a hnutí. I bez lidovců by strany nynější vládní koalice měly 92 poslaneckých mandátů.