neděle 24. října 2021
Nina
sobota, 9. října 2021, 14:54, aktualizováno 9. října 2021, 19:00
Volby v Libereckém kraji vyhrálo ANO, které získalo necelých 27 procent hlasů, SPOLU má 22,5 a PirSTAN 21,3. Do Sněmovny se tak dostane například Petr Beitl (ODS), Jana Pastuchová (ANO), Jan Farský (STAN) nebo Radovan Vích (SPD). I přes výhru ale slaví koalice SPOLU a PirSTAN, které v celostátním měřítku volby vyhrají. Volební účast v kraji byla 64,6 procent.
Jasný vzkaz už poslal například hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj), který sice nekandidoval, kandidáty STAN ale propagoval. „Teď je to definitivní: “Andreji končíš!” A s tebou všichni tvoji poskoci a posluhovači," napsal na facebooku.
ANO v Libereckém kraji vítězství, i přes celostátní porážku, bere. „Rozhodly to desetiny. My bychom ale chtěli moc poděkovat všem voličům v Libereckém kraji, protože tady u nás jsme vítězové," oznámilo ANO na sociálních sítích.
Neúspěch si připsali Piráti, kteří budou mít v Parlamentu jen čtyři poslance, za Liberecký kraj ani jednoho. Z druhého místa kandidoval Tomáš Martínek, kterého ale přeskočil Jan Berki kandidující za Starosty. Za podporu lidem poděkoval. „Nechť se všem, především České republice, daří," uvedl.
Čtvrtá SPD má v kraji 11 procent hlasů oprávněných voličů. Pátá Přísaha má 4,29 procenta a šestá ČSSD 3,48 procenta hlasů. Sedmá skončila KSČM, má 3,01 procenta hlasů.
O volby v Libereckém kraji byl zájem. V pátek se před volebními místnostmi tvořily fronty a volit lidé chodili i v sobotu. O místo v Poslanecké sněmovně se letos v Libereckém kraji utkali kandidáti ze 17 politických stran, hnutí a koalic, což je o sedm méně než v roce 2017.
Volby vyhrálo před čtyřmi lety v kraji ANO ziskem 29,83 procenta hlasů. Získalo polovinu z osmi mandátů, které se v kraji rozdělovaly. Se značným odstupem následoval tehdy nováček sněmovních voleb - hnutí Starostové a nezávislí (STAN). Hlas jim v kraji dalo 12,82 procenta voličů, což byl nejlepší výsledek hnutí ze všech krajů. Třetí skončili s 11,42 procenta Piráti, čtvrtá byla s 10,95 procenta SPD, následovaná ODS, pro niž hlasovalo 10,28 procenta voličů. Všichni získali po jednom mandátu. K volbám přišlo před čtyřmi lety 60 procent voličů.
Úplně jiná situace je v celostátním měřítku. Dosavadní premiér Andrej Babiš nakonec bere až druhé místo, pohodlnou většinu by v Parlamentu složila koalice SPOLU s koalicí PirSTAN, která má dohromady 109 mandátů. Do Sněmovny se vůbec nedostala ČSSD, jejíž předseda Hamáček už rezignoval. Mimo jsou poprvé také komunisté.
Minulé sněmovní volby vyhrálo hnutí ANO s velkým náskokem na dalších osm stran. Dostalo 29,64 procenta hlasů. Druhá ODS měla 11,32 procenta, třetí Piráti 10,79 procenta a čtvrtá SPD 10,64 procenta hlasů. KSČM měla 7,76 procenta, ČSSD 7,27 procenta. KDU-ČSL obdržela 5,8 procenta hlasů, TOP 09 měla 5,31 procenta hlasů a STAN 5,18 procenta.
Ve sněmovních volbách před čtyřmi roky odevzdalo hlas téměř 61 procent oprávněných voličů. Bylo to více než v roce 2013, ale zároveň třetí nejnižší účast od vzniku České republiky. Nejmenší byl zájem o sněmovní volby v roce 2002, kdy k urnám přišlo 58 procent voličů. Naopak zatím nejvyšší volební účast byla hned v prvních sněmovních volbách po vzniku ČR, poslance si v roce 1996 přišlo vybrat více než 76 procent voličů.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
