PET lahvemi zaplavená Kamenice v národním parku rozlítila tisíce lidí, turisté ale hlavními viníky nejsou

Rozhořčení, hledání viníka, odsouzení turistů... Toho jsou komentáře pod fotkami na facebooku národního parku plné. Snímky pocházejí z oblasti mezi hojně navštěvovaným Dolským mlýnem, kde se natáčela Pyšná princezna, a Královským smrkem. Tedy na délce pouhých 300 metrů. 

Množství plastů v řece přitom není novinkou. Jedná se o každoroční opakující se problém. Stačí aby přišel déšť, který trochu popožene řeku, a ta do krásných soutěsek přinese kromě čerstvé vláhy i takové nemilé překvapení. Melancholicky popsali smutné snímky i jejich autoři na facebooku. „Opět nastal onen zadumaný čas, kdy řeka Kamenice přináší polyethylentereftaláty, aby je uložila v tišinách… nebo je odnese do Labe a Labe do Severního moře a mořské proudy do oceánu a do bříška velryby.“

Sisyfovskou práci v podobě úklidu těchto odpadků obstarávají průběžně střážci parku a během roku i různí dobrovolníci. „Naši strážci samozřejmě koryto řeky uklízí systematicky. Velmi nám pomáhají i dobrovolníci například z řad geocacherů, kteří v rámci akcí CITO eventů čistí různé části parku,“ uvedl mluvčí NPČŠ Tomáš Salov. Příspěvek měl na sociálních sítích tak silnou odezvu, že se lidé ihned rozhodli zakročit a o víkendu do parku na sběr úklidu vyrazit. Vytahovat v zimě odpadky z ledové vody přitom není jednoduché, natož příjemné.

Odpadky jsou chybou obcí nikoli turistů

Komentáře na facebooku jsou někdy ostré, peprné a také velmi zdařile soudí neznámé viníky. „Moje oblíbené místo. Taky jsme tam několikrát posbírali odpad, ale takovou hrůzu jsem tam snad nikdy neviděla... kdyby tak uměla příroda přijít k pachatelům bordelu k nim domů a udělat to samé ba i klidně něco humusnějšího, aby už do lesa nechodili, když se tam neumí chovat!“ reagovala na příspěvek Zuzana. „Lidi jsou fakt neskutečný prasata. Slušný člověk si z NP odnese vše, co si tam přinesl,“ komentovala Jitka.

Jenže podle mluvčího NPČŠ nestojí za těmito odpadky ani tak turisté, jako obce před Národním parkem. „Toto není problém jednoho člověka, který by se neuměl chovat, ale jedná se bohužel o společenský jev. Je to spíše otázka uskladnění a odvozu odpadu z přilehlých obcí,“ komentoval Salov. Někdy totiž řeka přinese i celé pytle s tříděním (a samozřejmě i netříděným) odpadem. Přeplněné kontejnery, vítr i zvěř... To vše vede k tomu, že odpadky mohou lehce skončit v řece.

Že za plující plasty nejsou zodpovědní, alespoň ve většině případů, turisté, potvrzuje i rodák z Děčína. „Narodil jsem se v Děčíně, takže mám prochozené nejen jeho okolí, ale také nedaleké vesnice, Hřensko, Kamenici, Ludvíkovice, Březiny atd. Můžu klidně říci, že v šedesátých letech i později to bylo úplně stejné. Lidé (lidé z vesnic, žádní chalupáři, jak se později tvrdilo) házeli do říček a potoků absolutně všechno. Kovové postele, pneumatiky, staré lednice, nábytek, nepotřebné části zemědělských strojů. Podobné skládky byly také na krajích lesů. Plasty jsou sice celosvětový problém, ale to hlavní je ve výchově lidí,“ napsal Teodor.

Odpadky přináší vzpomínky na povodně

Nezbývá než doufat, že situace se časem zlepší. Pravděpodobně jiná cesta než omezení užívání PET lahví a plastů k čistější Kamenici nepovede. Řeka ale tu a tam ukrývá i mnohem větší odpadky, které tam samozřejmě nepatří. Pochází zejména z povodní v roce 2010, které se ani Národnímu parku České Švýcarsko nevyhnuly.

Lidé v řece objeví různé věci, například plastovou nádrž. „Vytáhnout takové objemné nálezy je pak samozřejmě technicky náročné. V těchto případech se ale samozřejmě jedná o výjimku,“ zakončil mluvčí parku.