Kdy jste nejsnadnější kořistí pro zloděje? Když čučíte do mobilu. Kurz sebeobrany vás naučí, jak se ubránit
Každou holku nebo ženu určitě někdy stejně jako mě napadlo, co kdyby mě chtěl někdo přepadnout, znásilnit nebo klidně jen okrást. Ubránila bych se? A jak bych vlastně zareagovala? Abych to zjistila, vypravila jsem se na kurz sebeobrany pro ženy pořádaný libereckou městskou policií a Gryf Academy.
Sobotní ráno bylo jako malovaný. Do Vraťáku jsem přijela tramvají (dokud nám z Jablonce ještě jezdí) a před halou u hasičárny se sešla s dalšími účastnicemi. Jak jsme se dozvěděly hned na začátku, sebeobrana je hodně o prevenci. „Proto je důležitý sledovat svoje okolí. Třeba když stojíte na Fügnerce se sluchátkama v uších a mobilem v ruce, tak jste úplně ideální terč pro zloděje. Ten vám během vteřiny vytrhne mobil a zmizí,“ s úsměvem ale vážným hlasem říká Petr z Gryf Academy.
Dejte na intuici
Kdo by si ale taky rád na zastávce nezkrátil čekání něčím zajímavým a v mobilu se vždycky něco najde. Když už si ale potřebujete čudlat, je fajn nesklopit hlavu, ale spíš si mobil přizvednout k obličeji. „Díky tomu máte lepší přehled a pořád vnímáte okolí alespoň periférně,“ vysvětluje lektor Fero.
A sledovat okolí se vyplácí, i když se třeba vracíte domů a je jedno, jestli je pět odpoledne nebo dvě ráno. „Nepodceňujte svou intuici. Pokud se vám nějaké místo nezdá, tak ho radši obejděte. To samé pokud třeba večer půjdete po ulici a půjde proti vám rozjařená skupinka, je lepší, když přejdete na druhou stranu,“ komentuje hlavní lektor Petr.
Nebojte se někoho konkrétně oslovit
Hodně smutný je zjištění, že ani na hodně rušným místě vám většinou nikdo nepomůže. Takže si třeba takhle stojíte na zastávce s dalšíma lidma, projde kolem vás zloděj, vytrhne vám tašku a začne zdrhat, ale nikdo se za ním nerozběhne. „A stejné to je, když vás někdo začne obtěžovat. Proto se na ulici nebo například v autobuse nebojte požádat o pomoc. Ale oslovte někoho konkrétního – pane v té modré bundě, paní s bílou čepicí. Tím totiž vytáhnete člověka z anonymity a pomůže vám,“ upozorňuje Petr.
Tak trochu jsem čekala, že po úvodní představení sebeobrany se dozvím, jak nějakýho neřáda zneškodnit, ale to jsem se trochu spletla. „Sebeobrana není o tom se prát. Nejlepší obranou, pokud to jde, je útěk.“ Učili jsme se tak hlavně to, jak se vysmeknout, když vás někdo chytne za ruku, nebo jak zastavit, když na vás někdo dotírá.
Sice si nejsem jistá, jak bych v reálné situaci reagovala, ale není špatné si to alespoň nacvičit. Na kurzu se toho ale dozvíte daleko víc a ještě víc si toho vyzkoušíte. Možná tak není na škodu si nějakou tu sebeobranu zkusit.
