Úterý 12. 5. 2026 | Svátek má Pankrác
Dnes, 10:40
Ohlídají dech a tep při spánku nebo jeho kvalitu, dokáží rozeznat blížící se epileptický záchvat, zaznamenají změny v dlouhodobém chování a upozorní na ně a dokáží také zalarmovat, když v bytě dlouhodobě není pohyb, přestože je senior doma. Řeč je o moderních senzorech, které začal v pilotním projektu testovat v reálném bytě seniorky v Liberci Liberecký kraj. Testování má být odrazovým můstkem pro budoucí zařazení senzorů do péče o seniory v kraji. A to nejen v zařízeních pro ně, ale i v domácí péči.
Při testování moderních technologií v péči o seniory se Liberecký kraj spojil s partnery, kteří mu zajistí zapojení asistivní technologie v reálném prostředí, monitoring získaných údajů a také vyhodnocení zkušeností z praxe. Podílí se na něm organizace Dohled na dosah, která asistivní technologií pro pilotní projekt vybavila vybraný byt, Agentura regionálního rozvoje, která data vyhodnocuje a zajistí i předávání zkušeností nejen organizacím pracujícím se seniory, ale i zájemcům z řad veřejnosti a Rezidence RoSa pečující o seniory, ve které vybraný testovací byt je.
„Demografický vývoj hovoří jasně. Podle krajských propočtů v regionu vzroste počet obyvatel starších 65 let z 94 tisíc v roce 2025 na více než 102 tisíc v roce 2035. A je tedy jasné, že v příštích letech bude mnohem víc lidí, kteří budou potřebovat péči, a bude mnohem méně lidí, kteří jim ji budou moci zajistit. A my musíme hledat způsoby, jak tu situaci co nejlépe řešit, hledat nástroje a začít s nimi pracovat už teď. Opravdu do toho proaktivně šlápnout,“ říká členka rady Libereckého kraje pro oblast sociálních věcí Anna Provazníková (Starostové pro Liberecký kraj).
Kraj proto ve spolupráci s partnery začal v jednom z bytů Rezidence RoSa testovat chytré technologie, které pomáhají zajistit bezpečí seniora. „Je to věc, která tady v České republice ještě nebyla podobným způsobem nikde vyzkoušena a je to jeden z prvních kroků, jakým způsobem chceme v téhle oblasti jít,“ dodává Provazníková.
Soubor senzorů zapojila do bytu seniorky v Rezidenci RoSa v Liberci organizace Dohled na dosah. „Díky nim jsme schopni sledovat chování obyvatelky bytu. Šli jsme cestou takových senzorů, které neomezují toho člověka. To znamená, nechtěli jsme žádnou kameru, žádné složité detektory, nějaké funkce, které musí člověk ovládat, ale opravdu senzory, kterých si ten člověk nemusí vůbec všímat, ale přitom nám od něj odchází důležitá data,“ vysvětluje zakladatel a předseda organizace Viktor Kubát.
Podle něj se jedná například o senzory otevřených a zavřených oken, otevřených a zavřených dveří, přítomnosti člověka v bytě nebo v jednotlivých místnostech. „Využíváme také speciální podložky, která monitoruje člověka na lůžku, je to podobné jako u monitoru dechu pro novorozence, ale těch funkcí v tomto případě je daleko více,“ vysvětluje. Díky podložce umístěné pod matrací dokáže organizace vytvořit třeba i analýzu spánku. „Kdy jde člověk do postele, kdy vstává, jak kvalitně spal, podložka měří dech a srdeční tep a novinkou je detekce epileptického záchvatu,“ doplňuje Kubát.
Dana Šumová, která testovací byt obývá, je pak vybavena také SOS tlačítkem, které má neustále na krku. „To slouží pro přivolání pomoci v případě nějaké nenadálé situace, ale zároveň umí počítat kroky, zaznamenává aktivizaci a má v sobě i GPS lokátor pro případ, že by se senior někde mimo svůj domov ztratil,“ prozrazuje Kubát.
Testování umožnila ve svém bytě Dana Šumová, která podobným novinkám fandí. S tlačítkem SOS na krku ukázala, kde všude jí senzory hlídají. „Jsou na okně, na dveřích, v kuchyni, v koupelně. Za mě je tahle elektronika úžasná a pro seniory velmi důležitá. Protože sice SOS tlačítko, které také mám, je skvělá věc, ale člověk ho musí dlouze zmáčknout. Když na to zapomene nebo ho zmáčknout nedokáže, v ničem mu nepomůže. Tyhle senzory ale umí třeba v případě, že upadnu doma do bezvědomí, upozornit, že v bytě jsem, ale něco není v pořádku. A někdo mě díky tomu najde včas a může mi pomoci,“ říká Šumová. Technologie například v tomto případě sama díky datům vyhodnotí, že obyvatelka z domu neodešla a ani nespí ve své posteli, a tudíž je něco v nepořádku.
Podle obyvatelky testovacího bytu je pak důležité i to, že jde o technologie přívětivé i pro starší uživatele, kteří moderní techniku příliš neovládají. „Je hezké, že mladí koupí mamince nebo babičce drahý mobil s řadou funkcí a aplikací, ale k čemu jí je, když ho neumí ovládat. Vidím to často. V tomhle případě je vše jednoduché, čidla si mě hlídají sama a SOS tlačítko je na ovládání také lehké,“ dodává.
Přidanou hodnotou údajů, které ze senzorů proudí, je možnost jejich využití pro určení změn chování obyvatele bytu. „Lze to až po nějaké době, kdy je ten člověk monitorován a už jsou jasné určité vzorce jeho chování. Pak je možné vypozorovat ty změny oproti běžnému dni: třeba že chodí častěji nebo méně na toaletu, že méně často opouští svůj byt, nebo že se prostě chová jinak, než je obvyklé. Na základě těchto údajů můžeme třeba doporučit lékařské vyšetření, které může odhalit i nějaké nastupující neurologické onemocnění, jako je demence nebo Alzheimerova choroba,“ vysvětluje Kubát.
Liberecký kraj si uvědomuje, že s růstem počtu seniorů poroste v budoucnosti také potřeba intenzivní péče. Stávající kapacity však na tento vývoj samy o sobě stačit nebudou. „Podle propočtů Libereckého kraje by bylo potřeba do roku 2032 navýšit kapacitu pobytových služeb až o 1460 lůžek a současně posílit klíčové služby o více než 1000 pracovníků,“ říká mluvčí Libereckého kraje Andrea Fulková.
Kraj se snaží na výzvu, která ho v péči o seniory čeká, reagovat už nyní i díky tomuto projektu v bytě seniorky. „Pilotní projekt nám umožní ověřit v praxi řešení, která mají potenciál lépe vyhodnocovat aktuální situaci klientů a pomoci včas zasáhnout při nenadálých událostech nebo změně jejich zdravotního stavu. Věřím, že právě díky tomu může vzniknout efektivnější a udržitelnější model péče, který do budoucna výrazně uleví sociálnímu systému,“ dodává Anna Provazníková.
„Naší prioritou je zajistit kvalitní život obyvatel i v době demografických změn. Bez chytrého propojení inovací a sociálních služeb to ale nepůjde. Právě moderní technologie nám mohou pomoci reagovat na přicházející výzvy efektivně,“ říká hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
Klíčová je podle něj změna přístupu: inovativní řešení mohou zefektivnit práci nedostatkového personálu a umožnit mu včas reagovat na zdravotní rizika seniorů. Díky tomu budou moci zůstat déle doma i ti, kteří dnes potřebují intenzivnější podporu.
Pilotní projekt senzorů v bytě je propojen nejen s centrálou organizace Dohled na dosah, která je vyhodnocuje a reaguje na případné krizové situace a Rezidencí RoSa, ale také s digitální laboratoří sídlící v prostorách Agentury regionálního rozvoje. Ta díky tomu sleduje fungování chytrých zařízení v reálném prostředí sociální služby.
„Zjišťujeme, jaká data lze díky senzorům sbírat, jaký efekt to přináší a k čemu to vlastně slouží. To je důležité pro poskytovatele sociální péče, ale i jednotlivce zajišťující domácí péči. Protože věřím, že v nedaleké budoucnosti začnou podobné senzory využívat i lidé, kteří mají rodiče v seniorském věku a chtějí je co nejdéle udržet v jejich domově, ale zároveň chtějí mít nad jejich bezpečím kontrolu s využitím moderních technologií,“ dodává jednatel Agentury regionálního rozvoje Petr Dobrovský.
Všichni společně se ale shodují, že klíčová zůstane v péči o seniory vždy role samotných pečovatelů. Ať už v sociální službě nebo v rodině. Moderní technologie však mohou některé jejich úkoly zastat a pečovatelům tak zbyde více času na přímou ošetřovatelskou péči.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
